Nebojsa Malic, Antiwar.com

Minulý měsíc znamenal 10.výročí útoku NATO na Srbsko, který vyústil v okupaci provincie Kosovo. Okupanty ustavená kosovská prozatímní vláda vyhlásila v únoru 2008 Kosovo nezávislým státem. Doposud republiku „Kosovo“ uznalo 58 vlád, naposledy ta Saudské Arábie. Srbsko, řízené více vládou v Bruselu než v Bělehradě udělalo v zápase o nezákonné oddělení provincie pozoruhodně málo.

Bělehrad pouze požádal Mezinárodní soudní dvůr o přezkoumání legálnosti albánského vyhlášení nezávislosti. Soudní řízení začalo minulý týden, ale „Kosované“ jsou přesvědčeni, že se kauza vyvine v jejich prospěch. Jejich delegace je vedena britským právníkem vyzbrojeným přátelskými dopisy z USA a údajně z množství dalších zemí. Albánská média také oznámila, že většina soudců v kauze pochází ze zemí, které Kosovo uznaly. Vypadá to, že dokonce i tato slabá srbská iniciativa může ve skutečnosti selhat a poskytnout tak albánským separatistům pozlátko legitimity, které nemůžou nabídnout ani bomby NATO, ani „volby“ OSN.

Nejnovější příběh BBC

Jednoho by napadlo, že tohle je ta nejhorší doba pro odhalení krutostí UCK na denní světlo. Přesto to ale bylo rádio BBC, které vysílalo 9.dubna zprávu investigativního novináře Michaela Montgomeryho, ve které 8 bývalých členů UCK svědčí o zajateckých táborech v Albánii, kde byli zajatí Srbové (a někteří Albánci) drženi, mučeni a rozřezáni na orgány. Ten samý večer běžel v pořadu BBC Newsnight 12 minutový TV šotkorespondenta Nicka Thorpa s informacemi o Montgomeryho výzkumu.

Ještě zajímavější je skutečnost, že Montgomeryho nálezy zveřejnil také Balkan Insight, projekt založený v Londýně sídlícím institutem IWPR, který byl hlavní přísadou v balkánské propagandistické polévce v roce 1999.

Jak vysvětlil Montgomery, svědčící členové UCK byli pronásledováni krutostmi, jejichž byli v táborech svědky. Stále věří v albánskou věc, ale jsou rozhořčeni z jednání velitelů, kteří nařídili a umožnili zvěrstva, dnes drží silné pozice a chovají se stejně krutě k partnerským Albáncům. Dnes, když se „nezávislost“ Kosova zdá jako uzavřený obchod, jsou přesvědčeni, že přinesení těchto důkazů neohrozí jejich věc, ale spíše pomůže „budování skutečného státu“.

Horor a překrucování

Během náporu NATO se britská média držela oficiální linie daleko dychtivěji než americká. Zpravodaj BBC na velitelství NATO Mark Laity dokonce po válce rezignoval, aby mohl přijmout práci u neblaze proslulého Jamie Shea. Ti, kteří si myslí, že BBC po odhaleních Montgomeryho nějak otočí, budou pravděpodobně přesto zklamáni.

Thorpeho TV šot v pořadu Newsnight opakoval všechny podstatné body propagandy hlavního proudu. Srbové utlačovali albánské „bojovníky za svobodu,“ zabíjeli civilisty; NATO „zasáhlo“ na záchranu 800.000 uprchlíků; Albánci přistoupili k „odplatě“. Jakmile Thorpe připravil kontext, zvěrstva UCK vypadala už jen jak nešťastné excesy. Online prezentace šotu šla ještě dál:

„Dále se 1.500 kosovských Albánců stále pohřešuje od doby války, kdy srbské bezpečnostní síly provedly mnoho dobře zdokumentovaných krutostí proti většinové albánské populaci…Bojovníci UCK se také provinili vážným porušením lidských práv.“ (důraz dodán)

Jinými slovy, na nová odhalení by se nemělo nahlížet jako na napadení oficiálně přijatého příběhu (zlí Srbové a hodní Albánci), ale pouze jako na vroubek v albánské povaze. Nevadí, že UCK byli vlastně teroristé, kteří zavraždili stovky Albánců kromě Srbů a dalších, anebo že držet zajaté lidi kvůli odběru orgánů nemá nic společného s lidstvím.

Přišlo to z ICTY

Po celé roky se nic nevědělo o zmizelých Srbech z Kosova během a po válce NATO/UCK. Byla to Carle De Ponte, bývalá hlavní žalobkyně ICTY, která první přišla s příběhem osběru orgánů ve své monografii „Lov“. Švýcarská diplomatka Del Ponte byla poté napomenuta její vládou a ICTY kolem celé záležitosti udržoval zeď mlčení. Montgomeryho zpráva a Thorpeův šot odhalují proč: ICTY zničil důkazy shromážděné vyšetřovateli v místech severní Albánie a Kosova.

Možná odcházející Del Ponte začala věřit, že tribunál opravdu existoval kvůli stíhání všech válečných zločinců, což je v protikladu s jeho konáním, kdy obviňoval Srby a Srbsko ze všeho co se od doku 1991 na Balkáně stalo. Jistě nebyla moc potěšená, když OSN sabotovala procesy se členy UCK obviněných z krutostí proti Srbům, a zajišťujícpropuštění lidi jako Ramush Haradinaj, poté co svědci proti nim utrpěli fatální „nehody“.

Vliv

Má snad sloužit odhalení zvěrstev UCK k posílení nějakého druhu vlivu impéria nad „kosovskou vládou“, vlivu, který zmizel minulý rok po „vyhlášení nezávislosti“? Podobný přístup byl použit vůči Chorvatsku, bývalého „psa ze skládky“ v bosenské válce. I když Washington vyzbrojil a vyškolil chorvatské vojáky v rozporu s embargem OSN, což v roce 1995 kulminovalo etnickým vyčištěním země od Srbů, ICTY stíhal jen několik chorvatských generálů za „porušení lidských práv“.

Ono vysvětlení je pravděpodobnější nežli to, že by impérium nějak změnilo názor a zanechalo své albánské „spojence“ napospas realitě.

Po odhalení BBC bývalý představitel britského velvyslanectví v Bělehradě James Dancer rozumně argumentuje ve svém dopise novinám Financial Times: „Kosovo by mělo zvažovat, že nezávislost je prozatímní: diplomatické uznání může být staženo stejně rychle, jako bylo poskytnuto.“ Šance, že k něčemu takovému skutečně dochází, je nicméně stejně pravděpodobná jako ta, že USA odtáhnou z Iráku a učiní veřejnou omluvu za klamání světa ohledně zbraní hromadného ničení. Anebo, že odtáhnou z Balkánu s přiznáním, že oficiální pravda o tom co se stalo od roku 1991 byla vyrobena s úkladným zlým úmyslem.

Překlad Messin: 23.4.2009

Zdroj: http://original.antiwar.com/malic/2009/04/21/confessions-and-lamentations/