Včera došlo ve „státě“ Kosovo k události, která plně vystihuje tamější neuvěřitelné poměry.

Tři dříve zadržení významní zločinci a bývalí členové UCK „utekli“ z nemocnice v Prištině.

Kde se tam vzali? Obvinění kosovští Albánci byli už od loňského května drženi ve vazbě ve věznici Dubrava, ale na základě rozhodnutí evropské mise Eulex měli být převezeni do vězení v severní části města Mitrovica. Tomuto nařízení se ovšem odmítli podřídit. Skončili tedy na „vyšetření“ na univerzitní klinice v Prištině. Odtamtud „utekli“ i když byli údajně střeženi.

„Obžalovaní jsou na útěku“ potvrdil vedoucí vězeňské služby Kosova Shemsi Hajrizi.

Kosovská policie odmítla případ komentovat úplně.

Provázání bývalých členů a UCK a současné vlády Kosova ovšem dává tušit, proč se jim asi podařilo „utéci“.

Kdo jsou tito muži a co prováděli?

Sami Lushtaku, Ismet Haxha a Sahit Jashari jsou všichni bývalí členové kosovsko-albánské teroristické organizace UCK a patřili k takzvané skupině Drenica. Své zločiny uskutečňovali od roku 1998 v zadržovacím středisku Likovac, kde UCK zadržovala, mučila a vraždila své odpůrce a to včetně samotných kosovských Albánců!

Sami Lushtaku je bývalým velitelem UCK a blízkým spojencem současného kosovského premiéra Hashima Thaciho, svého času nazývaného „miláček Albrightové“. Je obviněn ze zabití zadržovaného albánského civilisty, kterého střelil třikrát po sobě do hlavy. Dále je obviněn z týrání „nedefinovaného počtu albánských civilistů“ spolu s dalšími členy UCK v zadržovacím středisku Likovac.

Sahit Jashari je obviněn z toho, že ve spolupráci s dalším kosovským Albáncem Sabitem Gecim zaživa odřezali motorovou pilou hlavu zajatému srbskému policistovi Ivanu Bulatovičovi.

V obžalobě jsou dále popsány nechutné detaily různých druhů mučení, včetně skřípání genitálií do želených nástrojů a dalších odporných brutalit.

Ano, takové horory se odehrávaly ve „věznicích“ kosovsko-albánské UCK před bombardováním NATO.

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič řekl při jednom ze svých projevů před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ohledně krize na Kosovu tuto větu: „Řekl jsem, že budeme tolerovat všechno, kromě násilí.“

Proti UCK a jejím hrdlořezům nešlo nasadit nic jiného nežli armádu. K tomu také armáda lidem slouží. K jejich ochraně. Miloševičův boj se Západem podporovanou UCK byl však natoidními médii líčen jako „genocida“ kosovských Albánců a to zcela účelově. Následovalo bombardování a zbytek už znáte.

Připomenutí hrůz

Když jsem včera četl o surové vraždě srbského policisty odřezáním hlavy motorovou pilou, uvědomil jsem si dvě věci. Zaprvé důsledné utajení této skutečnosti hlavními médii. Následně jsem si rychle spojil různé případy dalších zemí, jejichž vůdci se odmítli podvolit mezinárodnímu kapitálu. Všude tam byli posláni podobní hrdlořezové, nebo eskadry smrti. Jde o to vyvolat strach a hrůzu neuvěřitelným a smrtelným terorem.

Vzpomněl jsem si na řadu detailů z článků, které jsem přeložil v uplynulých letech. Vrtání elektrickou vrtačkou do těla (Irák), eskadry smrti (Latinská Amerika), vyvezení uzavřeného kamionu plného lidí na poušť a následná střelba do něj (Severní Aliance – Afghánistán), anální znásilnění bodákem (Libye – včetně videa s následným smíchem Hillary Clintonové), vyrvání lidského srdce a jeho následná konzumace („opoziční bojovníci“ – Sýrie) střelba do srbských dětí koupajících se v řece ze samopalu („neznámí pachatelé“ – Kosovo), omotání osoby ostnatým drátem a následné tažení za automobilem (UCK – Kosovo), močení do úst zajatce s vytrženými zuby (Orič – Bosna), vypichování očí bajonetem zaživa (Orič – Bosna), přejíždění osob pásy tanků (Chorvatsko – Krajina – operace Bouře)…

Výčet hrůz nekončí. Stačí připomenout nedávnou masovou vraždu v Oděse na Ukrajině, pilně zamlžovanou natoidními médii, včetně našich. Jak dlouho ještě?

Messin, 22.5.2014

zdroje: http://www.balkaninsight.com/en/article/ex-kla-guerillas-plead-not-guilty-on-war-crime-charges

http://www.balkaninsight.com/en/article/ex-kla-guerillas-on-the-run