„Osvobodili“ jsme ho do chaosu

Justin Raimondo, Antiwar.com

V Prištině, hlavním městě iluzorního státu Kosovo, leží ulice pojmenovaná po Billu Clintonovi a jeho socha – ve stylu socialistického realismu – se tyčí nad hlavním náměstím. Také pojmenovali bulvár po George W. Bushovi, snad k pojištění své sázky po převzetí Bílého domu republikány. Nemohli jste najít více proamerickou zemi, než je tato: ale to se týká jen povrchu. Spodní proudy zuřivého nacionalismu – a skutečná nelibost Američanů a Evropanů, kteří celé ty roky pečovali o Kosovany – se nyní derou napovrch, což ohrožuje veškerou tu trošku stability, kterou Kosovo kdy poznalo.

Kosovo vyhlásilo svou nezávislost v roce 2008, ale ve skutečnosti to je velvyslanectví USA, spíše než budova parlamentu v Prištině, které je epicentrem vládnutí, které se rovná americkému protektorátu v srdci Evropy. A tento v podstatě koloniální vztah, v kombinaci s rozhodnutím Billa Clintona z devadesátých let rozpoutat násilného ducha albánského nacionalismu, je prasklinou křehkého státního aparátu.

Přibližně dvanáct let po americkém „osvobození“ Kosova násilným oddělením od bývalé Jugoslávie se země nachází v chaosu. Nezaměstnanost je obrovská a zločinnost pandemická. Ultranacionalistické hnutí Vetevendosje je na vzestupu. Vetevendosje chce dosáhnout snu bývalé Kosovské osvobozenecké armády (KLA/UCK): Velké Albánie. Směrem k tomuto cíli, požadují ultranacionalisté s nějakými 14 procentními hlasy z posledních voleb, sjednocení s Albánií – stejně jako to činila UCK. Jejich vůdce Albin Kurti pohrdá zastupitelskou demokracií, kterou vidí jako nástroj „neoliberalismu“.

„Domníváme se, že zastupitelská demokracie nestačí – přímá participativní demokracie zajišťuje živější společnost. Reprezentativní demokracie je nelegitimní, vytváří odcizení a omezuje výběr.“

Stručně řečeno, Kurti a jeho kamarádi chtějí vládu davu. Dále chtějí tvrdý zákrok proti tomu, co nazývají srbským irredentismem: nedávná dohodě, řízené USA a Evropskou unií, která uděluje zužovaným Srbům v severní části země právo založit Unii srbských obcí. Nacionalisté k tomu mají odpor a zahájili sérii násilných protestů, a to nejen v ulicích, ale také v sálech parlamentu. Poslanci Vetevensdoje vypustili podle mého odhadu nejméně devětkrát granáty se slzným plynem, za účelem zastavit zákonné projednávání věci.

Nejnovější násilí nastalo tento měsíc, kdy se u sídla vlády shromáždilo na 10.000 nacionalistických Albánců, zapálili ho a začali řádit jako tajfun, dokud je policie nerozehnala velkým množstvím slzného plynu. Opoziční vůdci prohlásili, že neustoupí, dokud nebudou vyhlášeny nové volby, či referendum o připojení k Albánii. Vláda reagovala prohlášením, že účelem protestů je zatáhnout celou zemi do „zločinu a anarchie“.

Přesto by se dalo snadno konstatovat, že „zločin a anarchie“ se staly pravidlem od chvíle, kdy bylo Kosovo „osvobozeno“ americkou ozbrojenou silou. Počínaje „dnem osvobození“ byla srbská populace podrobena vraždám, konfiskaci majetku, vypalování svých kostelů, a vlastní efektivní marginalizaci v rámci nových pořádků. Opravdu, na severu, kde se jich pár stále drží, musí být pod ochranou KFOR, včetně 641 amerických vojáků rotujících z amerických vojenských základen v Německu. S ohledem na nedávné násilí, a snad v očekávání dalšího mají být posíleni jednotkami Národní gardy.

Skutečně, Kosovo je považováno za „mafiánský stát“ nikým jiným, než Radou Evropy, která vyšetřuje obchodování s lidskými orgány u vysoce postavených členů kosovské vlády, včetně předsedy vlády Hashima Thaciho, velitele UCK a „kmotra“ albánské mafie, který je nejmocnějším mužem v Kosovu. Jak hlásil deník Guardian:

Kosovský premiér je hlavou albánské „mafiánské“ skupiny odpovědné za pašování zbraní a lidských orgánů po celé východní Evropě, jak uvádí vyšetřovací zpráva Rady Evropy o organizovaném zločinu.“

Hashim Thaci byl identifikován jako šéf sítě, která začala provozovat kriminální čachry na počátku kosovské války v letech 1998-99 a od té doby si udržuje silný vliv nad vládou této země.

 

Zpráva o dvouletém vyšetřování, která cituje FBI a další bezpečnostní zdroje, byla získána deníkem Guardian. Jmenuje Thaciho jako osobu, která v poslední dekádě uplatňuje plnou a „násilnou“ kontrolu nad obchodem s heroinem. Osoby z Thaciho vnitřního okruhu jsou také obviněny z poválečného unášení svých zajatců přes hranice do Albánie, kde prý bylo zavražděno množství Srbů kvůli svým ledvinám, které byly prodány na černém trhu.“

 

Toto bylo systematicky kryto americkými a britskými vládci Kosova, ale Němci nebyli tak tolerantní. Zpráva z Die Welt sleduje uvěznění tří agentů německých zpravodajských služeb v Kosovu, kvůli „pomstě“ za berlínskou kompilaci „67 stránkové tvrdě úderné analýzy německé rozvědky BND o organizovaném zločinu v Kosovu a důvěrné zprávy pro německou armádu, Bundeswehr.“

Die Welt nás informuje, že:

Na rozdíl od CIA a MI6, obě zprávy německých tajných služeb obviňují Thaciho, stejně jako bývalého premiéra Ramushe Haradinaje a Xhavita Halitiho z parlamentního vedení, z dalekosáhlého zapojení do organizovaného zločinu. 

 

BND píše“ „klíčoví hráči (včetně Halitiho, Haradinaje a Thaciho) jsou úzce zapojeni do vzájemného propojení mezi politikou, podnikáním a strukturami organizovaného zločinu v Kosovu. Na konci devadesátých let Thaciho zpráva obviňuje z vedení zločinecké sítě po celém území Kosova. V té době byl spoluzakladatelem Kosovské osvobozenecké armády a vedl albánskou delegaci na konferenci v Rambouillet z roku 1999, která předcházela válce v Kosovu.“

 

USA nebyly vůči Thaciho zločinecké kariéře slepé, prostě jim to bylo jedno. Madeleine Albrightová na něho dělala zamilované oči, Johnem Bidenem byl vítán jako „George Washington své země“, a byl oslavován i médii nakloněnými Clintonově vládě.

Když vůdce mafie dorazil do Washingtonu, byl nadšeně přivítán Hillary Clintonovou, která blábolila:

„Je pro mě velkým potěšením přivítat předsedu vlády zpátky ve Washingtonu, a tady na Ministerstvu zahraničí. Premiér prokázal velké vůdčí schopnosti a pomohl vytvořit demokracii, stabilitu a právní stát v Kosovu. A vede svou zemi do budoucnosti, po které lidé z Kosova touží a Spojené státy ji chtějí vidět v plném partnerství s evropskými a euroatlantickými institucemi.“

 

To bylo v roce 2012. Dnes, jak se Kosovo rozpadá, a džin, kterého ona se svým manželem vypustila z láhve – albánský ultranacionalismus – hrozí začít další válku ve střední Evropě, se nikdo nedrží své odpovědnosti. Přestože to byla Hillary, kdo naléhal na Billa s bombardováním Bělehradu, a spolčila se s jedovatou Kosovskou osvobozeneckou armádou, která dnes představuje jeden z nejsilnějších zločineckých gangů v Evropě. Kosovo je hlavním městem heroinu na kontinentu, albánští nacionalisté tlačí na konfrontaci se sousední Černou Horou a Makedonií, stejně tak se Srbskem.

Libye, Sýrie, Irák, Kosovo – tyto země leží v troskách a jsou groteskními pomníky zločinnosti amerických operací na „změnu režimu“, které v případě úspěchu všude napáchaly zmatek a chaos. S takovouto reputací je neuvěřitelné, že stejnému hejnu káňat ve Washingtonu je dovoleno jít stejnou veselou cestou, aniž by bylo nutné se někomu zpovídat za své zločiny. Ve skutečnosti dva čelní demokratičtí kandidáti, paní Clintonová a senátor Bernie Sanders, oba podpořili tuto katastrofální válku: Sanders je zastáncem své volby dodnes.  Bude už volán k odpovědnosti svými „anti-intervenčními“ příznivci? Samozřejmě že ne.

V nechutné ukázce „spravedlnosti“ vítězů, byli vůdci srbského odporu proti albánským útokům přivlečeni před Mezinárodní trestní tribunál pro válečné zločiny v Haagu –  samozvaný soud –  a odsouzeni k dlouholetým trestům vězení, zatímco gauneři jako Thaci byli povýšeni do vysokého úřadu a dostali miliony dolarů americké pomoci k rozdělení svým mafiánským zabijákům.  Že Thaci a jeho pomocníci – Clintonovi a evropští politici, kteří se podíleli na znásilnění Srbska – nejsou za mřížemi za zničení celého národa, ukazuje druh světa, ve kterém žijeme – bizarního světa, kde nahoře je dole, viníci jsou oslavováni jako svatí a nevinní jsou hanobeni.

Překlad Messin, 1. 2. 2016

 

Zdroj: http://original.antiwar.com/justin/2016/01/31/remember-kosovo-2/