Od atentátů na maratónu v Bostonu uplynuly tři roky. Při výbuchu dvou náloží zemřeli tři lidé – Krystle Campbell, Lu Lingzi a Martin Richard. Zraněno bylo mnoho dalších. Později byl zastřelen i policista.

Obrázky se vryly do našich vzpomínek. Stejně jako mimořádná reakce vlády: americké město bylo zcela uzavřeno, zatímco v ulicích Bostonu hlídkovala obrněná vozidla, vrtulníky, a policie byla v plném nasazení.

Čtyři dny po atentátech byli bratři Carnájevové zahnáni do kouta a došlo k přestřelce. Na konci byl jeden mrtvý mladý muž a jeho mladší bratr byl těžce zraněn.

Bylo nám řečeno, že bezpečnostní složky identifikovaly pachatele, kteří jednali zcela na vlastní pěst. Přeživší bratr byl nakonec postaven před soud, souzen a odsouzen k smrti.

Při hlavním líčení jeho vládou jmenovaný obhájce prohlásil, že je vinen, a on sám přiznal vinu a řekl, že je mu to líto. Ale to je všechno, co řekl. Do dnešního dne nikdy nevysvětlil, jak se vůbec on a bratr stali teroristy.

Nemohl nám to říci, ani kdyby chtěl. Od svého zatčení je totiž zadržován v naprosté nařízené izolaci pod tzv. „neobvyklým administrativním opatřením“ („Special Administrative Measures“ – SAM), což mu brání v komunikaci s vnějším světem. Pozoruhodné je, že SAM bylo uvaleno i na jeho zástupce. Vláda tvrdí, že SAM je nezbytné pro zabránění vězňům v podněcování ke spáchání teroristických činů.

Ale co ostatní? FBI trvá na tom, že dva bratři byli pouze osamělí vlci, nezapojeni do větších sítí.

Rodinní příslušníci říkají, že jim bylo přikázáno držet jazyk za zuby. A byli varováni, aby nezpochybňovali důvěryhodnost vyšetřování, či trestního řízení.

Mlčení Džochara Carnájeva naznačuje, že mu také bylo řečeno, že by mohlo být hůř, pokud by se chystal vysvětlit, co se vlastně stalo a proč. Tedy pokud to vůbec ví.

Zato jejich strýc vypadal, že ví více: prásknul na oba bratry, že by mohli být atentátníky. A co je ještě podivnější, tenhle strýc se přiženil do prominentní rodiny CIA, která je obklopena podivnými lidmi, různými způsoby propojenými s americkým národně bezpečnostním kolosem.

Jistě, nebyli jako typičtí teroristé. Nevyhodili se do vzduchu, ani neučinili žádné politické prohlášení. Neutekli z Bostonu. Ve skutečnosti se zdálo, že hodiny a dny po útoku i nadále žili svými normálními životy – a to až do okamžiku, kdy FBI zveřejnila své fotky a požádala veřejnost, aby pomohla s jejich identifikací.

Co se stalo potom a proč, zůstává záhadou. Bylo nám řečeno, že bratři zabili člena ostrahy v prázdném univerzitním kampusu – dosud další oběť tragédie –   ale pokud byli jeho vrahy, určitě neutekli. Bratři podle všeho strávili další hodinu a půl celkem pomalou jízdou v kruzích kolem předměstí Bostonu, převážně v doprovodu muže, ke kterému prý předtím vpadli do auta, než je zaměřili ve Watertownu, kde to vypadalo, že budou čekat… na něco, či na někoho.

Útok na maratónu v Bostonu je jedním z nejúžasnějších příběhů nového tisíciletí. Je sice menší, ale neméně problematický než útoky 9/11 a to tím, kolik toho nedává smysl.  A opět se zdá, že FBI zde sehrála svou nekonečnou roli jako kamufláž vozidla – chráníc ty, kteří mají očividně větší moc, než Úřad pro vyšetřování, Kongres, či dočasný nájemník v Bílém domě.

Ve dnech po útocích riskoval WhoWhatWhy výsměch, přehlížení, a ještě hůř, pověst nejlepšího novinářského instinktu. Prakticky sami, obklopeni americkými zpravodajskými organizacemi – ve skutečnosti zprávami po celém světě, což jen podpořilo problémy prolezlou oficiální verzi událostí – jsme si zachovali jasnou hlavu, ignorovali kritické poznámky a s pár lidmi, omezenými zdroji a omezeným časem, se snažili pokračovat dál.

Výsledkem bylo více než 70 článků publikovaných na našich stránkách. Doufáme, že pokud s nimi nejste obeznámeni, najdete si čas se sami vzdělat o této záhadné masové vraždě, která se dotýká tolika zásadních otázek naší doby.

Je nesmírně důležité, že zaměřujeme pozornost na události, jako jsou tyto, kde tolik z oficiálního příběhu nedává smysl.

Nezodpovězené otázky

 

Jaký byl vztah Carnájeva k FBI/CIA?

 

Jaký byl skutečný charakter vztahu FBI (CIA) s Carnájevovou rodinou – zejména Tamerlanem? Od začátku jsme byli svědky dalších a dalších důkazů, nepřímých a jiných, že za touto událostí je toho mnohem více, než je vláda ochotna přiznat.

FBI po prvotním tvrzení, že Tamerlana Carnájeva neznala, byla přinucena přiznat, že ho před útoky znala – ve skutečnosti její agenti během několika let vešli mnohokrát do jeho domu, a „vyšetřovali“ ho. Zdá se nepochybné, že FBI projevovala o Tamerlana a jeho muslimské přátele velký zájem. Jednalo se totiž přesně o ten typ muslimů, kteří byli obvykle verbováni jako informátoři.

 

Proč měl Carnájev, potencionální terorista, danou takovou volnost pohybu?

 

A jakou roli v této tragédii hrají antagonistické geopolitické vztahy USA a Ruska? Přestože byl Tamerlan na teroristických seznamech obou zemí, na ruských ani amerických letištích si ho nikdo nevšímal.

 

Proč byla použita naprostá absolutní izolace?

Proč je Džochar Carnájev držen v absolutní „izolaci“ podle speciálních administrativních opatření (SAM), přestože vláda tvrdí, že on a jeho bratr jednali osamoceně a nebyli součástí žádné teroristické sítě? Jaká moc se obává, co by mohl říci vnějšímu světu?

Proč jsou pronásledováni Carnájevovi společníci?

 

Proč vláda uplatňuje taktiku „spálené země“ na všechny Carnájevovy „přátele, rodinu a spolupracovníky“ obtěžuje, vyhošťuje a v jednom případě zastřelí jednotlivce, kteří jak vláda ochotně přiznává, neměli žádnou souvislost s útoky? Jsou tak preventivně umlčováni? Stejně jako v kauze Carnájeva, bylo zastřelení plné anomálií, ohromných rozporů a potlačování vyšetřování.

Pracovali někteří z Carnájevových přátel pro federály?

 

Proč byli někteří z Carnájevových přátel odsouzeni k mnohaletým trestům za lhaní federálům, zatímco jiní byli za stejné činy propuštěni bez úhony? Ve skutečnosti FBI řekla, že jeden z nich „lhal o věcech velkého významu“.

K čemu došlo u soudu 17. dubna?

 

Proč nedošlo k žádnému věrohodnému vysvětlení událostí u federálního soudu ve středu odpoledne 17. dubna? Bylo nám řečeno, že nepodložené spekulace o zatčeném a podezřelém ve vazbě zapříčinily příjezd novinářů před budovu soudu. Přesto nejméně dvěma novinářům uvnitř budovy bylo řečeno soudními úředníky (včetně soudců), že osoba je u soudu očekávána, a že soudní síň 18 a zasedací místnost jsou připraveny.

Zprávy o podezřelém ve vazbě byly poté popřeny bezpečnostními složkami. A o půl hodiny později byla soudní budova evakuována kvůli bombové hrozbě. Během poplachu vidíme americkou policejní kolonu s antony vjíždět do soudní budovy. Existence této kolony byla kupodivu přiznána, ale nikdo neřekl, co byla kolona zač a proč mířila k soudu.

Proč byly upraveny záběry ze zastřelení policisty?

 

To je další epizoda, co nám nedává smysl.

Bylo nám řečeno, že nahrávka z univerzitního kampusu (MIT) dokazuje, že se oba bratři vkradli do auta Seana Colliera a zastřelili ho. Ale film byl natočen v noci a z takové vzdálenosti, že není možné dokonce rozeznat ani pohlaví postav, natož jejich identitu. Jsou vidět jen malé čnící postavy.

Ale co je skutečně zarážející, je skutečnost, že v kritickém okamžiku je film vystřižen. Pak znovu pokračuje, když čnící postavy už dokončily svou věc a utíkají. Je nepravděpodobné, že by film vystřihli kvůli ochraně diváka před krvavými záběry; ty by nebyly viditelné.

Ve skutečnosti všechna tato údajně „usvědčující“ videa ukázaná v soudní místnosti byly v tak špatné kvalitě, že ve skutečnosti usvědčující vůbec nejsou.

Proč oběť unesená do auta dává tak protichůdné příběhy? 

 

Bylo nám řečeno, že bratři Carnájevové unesli studenta cizí národnosti, ale příběh je také plný děr. Proč oběť únosu Dun „Danny“ Meng poskytuje tak hluboce rozporuplné výpovědi z únosu a následného útěku?

Proč byly upraveny záběry z kamery na čerpací stanici?

 

Proč se kamerový záznam z čerpací stanice ukázaný u soudu zdá v rozporu s Mengovým svědectvím o tom, co stalo u auta SUV? Meng nikdy neabsolvoval seriózní křížový výslech.

Proč byl tento záznam tak přísně editován?  A proč odstranili označení času videa?

Jakou barvu měl batoh?

 

Jak to, že nikdo z bezpečnostního a vyšetřovacího aparátu není schopen říci, jaká byla skutečná barva Džocharova batohu?

Obvinění tvrdí, že byl černý. Džochar prý vyšetřovatelům řekl, že byl hnědý; ale zbytku z nás se převážně zdá bílý, nebo světle šedý. Proč se to nikdo nepokusil objasnit, nebo alespoň uznat tuto otázku? Problematizuje to hlavní část důkazu.

Proč hodili Walthamské vraždy na Tamerlana?

 

Proč představitelé bezpečnostních složek rychle hodili nevyřešenou trojitou vraždu na Tamerlana Carnájeva a Ibragima Todaševa?

To je obzvláště matoucí, protože vláda rychle sama otočila, jakmile žalobci dostalo echo, že Džocharovi obhájci zkoumají obrannou strategii, podle které se Džochar na útoku podílel pouze kvůli strachu ze svého vražedného bratra a nedovažoval se odmítnout jeho požadavky.

  

Žalobci za tento překvapivý obrat nikdy nebyli voláni k odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že vláda vehementně brání obhajobě získat přístup k příslušným dokumentům, obhájci je nikdy neviděli. Jednoduše řekli, že vláda, na rozdíl od svého původního postoje, nemá žádný důkaz, že by se Tamerlan Carnájev podílel na vraždách ve Walthamu.

 

Měli bratři nějaké pomocníky?

 

Vláda nikdy s konečnou platností nestanovila, kde a jak přesně byly vyrobeny bomby, tato otázka tak zůstává nezodpovězena. Četní odborníci brzy vyjádřili pochybnosti, že by bratři byli schopni realizovat a přesně koordinovat detonace bomb.

„Zpráva po akci“ – Proč obsahuje tak málo informací?

 

Proč Zpráva po akci, Zpráva generálního inspektora a samotný soudní případ nedokázaly objasnit – či dokonce se alespoň vyjádřit – k jakékoliv z těchto záhad?

 

 

Závěrečná záhada

 

Výkonná pobočka oddělení generálního inspektora nám naznačila, jak hluboko tajemství sahá: Dokonce i vládou řádně schválení vyšetřovatelé říkají, že jim byl odepřen přístup ke zjištěním našich tajných služeb.

Budeme mít více co říci. A doufáme, že budete s námi – a umožníte nám tak další pátrání.

Překlad Messin

 

Zdroj: http://whowhatwhy.org/2016/04/17/boston-bombing-anniversary-legacy-unanswered-questions/