Bill Van Auken, Global Research

Bezpečností síly v hlavním městě Bagdádu minulý pátek postavily vysoké betonové zdi a obehnaly dva strategické mosty ostnatými dráty. Po celém městě byli zároveň rozmístěni těžce ozbrojení vojáci. Bezpečnostní uzavření má zabránit opakování událostí z minulé soboty, kdy tisíce demonstrantů zaútočilo na Zelenou zónu – zdmi obehnané sídlo irácké vlády.

Dne 30. dubna vtrhli na Zelenou zónu demonstranti a strhli masivní zdi, které jí obklopovaly.  Obsadili parlament, rozbíjeli nábytek a poslanci si byli nuceni zachraňovat životy útěkem. Lidem se nelíbí korupce irácké vlády, selhání v poskytování základních služeb a neschopnost zabránit masivním teroristickým útokům. Zelená zóna byla původně vytvořená jako velmi vysoce zabezpečená enkláva okupačních úřadů USA po invazi do Iráku v roce 2003.

Další pátek se tyto dramatické scény neopakovaly hlavně proto, že populistický šíitský duchovní Muktada Al-Sadr své příznivce vyzval, aby se tentokrát protest konal jen vně městských mešit po skončení pátečních odpoledních modliteb.

Sadr, jehož armádní milice Mahdi vedla před deseti lety povstání proti americké okupaci, byl po událostech z minulého víkendu zavolán do Íránu. Tam měl údajně ještě více podpořit protest údajným požadavkem na Američany podporovaného iráckého premiéra Hajdara Al-Abadiho na přepracování vlády, s cílem potlačit korupci a zavést více kompetentní řízení.

Nicméně se ukázalo, že Sadr nemá ani zdaleka kontrolu nad protesty, které následovaly po sérii velkých spontánních akcí, požadujících po vládě poskytování základních služeb a odsuzujících její korupci. Útoky z minulého týdne na parlament a několik zákonodárců vyjádřily hořké nepřátelství mas chudého obyvatelstva Iráku vůči režimu, kde dominují reakční exiloví politici, přivedení do vlasti americkou válečnou agresí.

Dobytí Zelené zóny otřáslo bagdádským režimem a vyvolalo vážné zděšení ve Washingtonu i Teheránu, což jsou oba spojenci Abadiho režimu v konfliktu s Islámským státem (ISIL) v Iráku a Sýrii.

Mezi bezpečnostními silami obsazujícími v pátek bagdádské mosty a hlavní silnice byly údajně tři pluky elitních US-vyškolených protiteroristických policistů, které byly staženy z boje proti ISIL, aby chránily irácký režim před obyvateli Bagdádu.  Tyto jednotky, které jsou vybavené obrněnými vozy Humvee, vyzbrojené samopaly, také zaujaly pozice uvnitř samotné Zelené zóny.

Premiér Abadi ve svém čtvrtečním večerním televizním projevu sliboval, že nedopustí opakování útoku na Zelenou zónu. O den dříve odvolal velitele odpovědného za ochranu bezpečnosti v opevněné enklávě, generála Al-Taminiho, který byl v době před protesty nafilmován, jak líbá ruku Sadrovi na znamení věrnosti šíitskému duchovnímu.

„Máme obavy, že by někteří mohli zneužít pokojné protesty k zatažení země do chaosu, rabování a ničení.“ Uvedl Abadi ve svém televizním vystoupení. „To se stalo při útoku na parlament a poslance.“

V centru současné krize je spor o Abadiho pokus nahradit stávající ministry z různých iráckých politických stran kabinetem „technokratů“. Tento návrh se setkává s velkým odporem politiků a stran, kteří mají prospěch ze systému „rozděl a panuj“ zavedeného americkou okupací, který přiznává politické pozice a vliv na základě systému náboženských a etnických kvót.

Šíitské, sunnitské a kurdské strany, všechny využívaly svou kontrolu nad různými ministerstvy jako prostředku k rabování veřejných prostředků získaných z ropných exportů země, zatímco infrastruktura a základní služby se neustále zhoršovaly a masy lidí se dále propadaly do chudoby.

Parlament Abadiho změny zablokoval a sílí volání po jeho odstranění, včetně jeho vlastní strany. V jednom z nedávných zasedání ho 100 z 328 poslanců vyzvalo k odstoupení.

Irácká vláda mezitím balancuje na pokraji bankrotu, z velké části kvůli propadu příjmů z ropy, které jsou zdrojem 95 procent jejího rozpočtu.

Jan Kubiš, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák, vykreslil chmurný obraz tamější politické situace v páteční zprávě v Radě bezpečnosti OSN. Řekl, že země byla pohlcena „hlubokou politickou krizí“, která se pokračující eskalací války vedené Američany proti ISIL bude jen zhoršovat.

Za podmínek, kdy je vláda zužována „paralýzou a patovou situací“, řekl vyslanec, je irácká humanitární krize „jednou z nejhorších na světě.“

„Téměř třetina populace, více než 10 milionů lidí, nyní potřebuje nějakou formu humanitární pomoci,“ řekl Kubiš. Varoval, že v současnosti připravovaný útok Američanů proti městu Mosul obsazenému ISIL by vedlo „ k masovému exodu v následujících měsících.“

„V nehorším scénáři by mohlo být do konce roku přemístěno více než 2 miliony Iráčanů“, varoval velvyslanec.

Dodal, že „politická krize a chaos“ pouze posílila ISIL a že „demonstrace budou pravděpodobně pokračovat.“

Ve zjevném očekávání prohloubení nepokojů Pentagon do Bagdádu rychle dopravil dalších 25 amerických mariňáků, aby posílili bezpečnostní síly střežící velvyslanectví USA. Nacházejíc se v samém srdci Zelené zóny, je silně opevněné velvyslanectví největším takovým zařízením na světě, postavené za cenu přes 750 milionů dolarů a zabírá prostor zhruba o velikosti Vatikánu.

Politická krize v Bagdádu se rozvíjí, i když USA neustále stupňují vojenské zásahy v Iráku. Stálé přímé zapojení amerických vojáků v bojích bylo zdůrazněno minulé úterý oznámením smrti vojáka jednotek SEAL NAVY v boji s bojovníky ISIL v severní části země.  A v pátek bylo oznámeno, že americké úderné vrtulníky Apache budou poslány do bojů v blízké budoucnosti.

Dřímající protesty vyjasnily, že ISIL je pouze jedním z příznaků katastrofy vytvořené americkou válečnou agresí zahájené v roce 2003, která si vyžádala životy více než jednoho milionu Iráčanů a zanechala celou společnost v troskách.

Překlad Messin

 

Zdroj: http://www.globalresearch.ca/baghdad-on-military-lockdown-over-fear-of-protests/5524136