Paul Antonopoulos, Global Research

Plukovník Tormod Heier zdůraznil, že posílení americké vojenské přítomnosti v Norsku by mělo pro skandinávskou zemi negativní důsledky. Podle norského státního mediálního serveru NRK v článku s názvem „Může se Joe Biden stát pro Norsko nebezpečným?“ plukovník Heier, profesor Norské vysoké školy obrany uvádí, že v případě vypuknutí napětí mezi USA a Ruskem by se mohlo Norsko změnit v bojiště.

„Norsko je součástí velké mocenské rivality mezi USA a Ruskem. Zvyšuje se pravděpodobnost, že se Norsko stane bitevním polem v případě konfliktu nebo krize, která se vymkne kontrole Rusů a Američanů,“ uvedl.

Vojenský expert, který poukázal na to, že se USA bojí jaderných kapacit Moskvy, uvedl, že Washington rozpoznal důležitou strategickou roli Norska v Arktidě, protože je v tomto regionu nejblíže Rusku. Zdůraznil, že se USA řídí strategií odstrašování Ruska a prohlásil, že Norsko by mělo za současné situace balancovat mezi oběma mocnostmi, a řekl: „Norsko a USA jsou v nové studené válce s Ruskem.“

Začátkem tohoto roku se tvrdilo, že budou mít v Norsku základnu čtyři americké bombardéry typu B1-B Lancer. Norští činitelé tvrzení nepotvrdili. Stojí za zmínku, že bombardéry Lancer B1-B byly dříve schopné nést jaderné zbraně, ale později se omezily na přepravu řízených střel dlouhého doletu. Není daleko k očekávání, že tyto bombardéry mohou znovu nést jaderné zbraně.

Mluvčí norského ministerstva obrany Harek Elvenes uvedl, že dočasné využití norských letišť pro USA nebude nic nového a že „spolupráce s naším nejdůležitějším spojencem je jak přirozená, tak nezbytná pro dobrý přehled a kontrolu na nejvyšším severu.“ Poté zdůraznil roli „tvrdosti a předvídatelnosti“ coby principů norské bezpečnostní politiky.

Aktivace americké vojenské přítomnosti v Norsku, včetně rozmístění strategických bombardérů, však nepřispívá ke stabilitě a mohla by Arktidu proměnit v horkou zónu. V lednu 2020 americká vojenská letadla použila přistávací dráhu na norském ostrově Jan Mayen izolovaném v Atlantickém oceánu východně od Grónska. Po zhodnocení přistávacích podmínek a bezpečnosti bylo americkému letectvu umožněno potenciální využití ostrova, který se nachází za polárním kruhem.

Norsko opakovaně uvádí Rusko jako jednu z hlavních hrozeb pro zemi, zatímco Rusko obviňuje Norsko, že podniklo nepřátelské kroky, aby se pokusilo omezit jeho zájmy v Arktidě. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 15letý plán pro Arktidu s názvem „O základech státní politiky Ruské federace v Arktidě na období do roku 2035,“ jehož autorem je Ministerstvo Dálného východu a Arktidy. Plán identifikuje výzvy pro ruskou národní bezpečnost a obchodní potenciál regionu, a proto se Rusko do roku 2035 snaží postavit až 40 arktických plavidel, nové železnice a námořní přístavy a modernizovat regionální letiště.

Jedna studie zjistila, že se odhaduje, že Arktida má 90 miliard barelů ropy, které ještě nebyly objeveny, což se rovná 5,9 procentům světově známých zásob ropy – asi 110 procentům současných ruských zásob, nebo 339 procentům amerických zásob. Arktida má také odhadem 1.669 kubických stop plynu, což odpovídá 23,4 procentům současných známých světových zásob. To odpovídá 500 procentům amerických rezerv, 99 procentům ruských rezerv a 2.736 procentům kanadských zásob zemního plynu. Existuje také velké množství kovů a minerálů, včetně zlata, diamantů, mědi, železa, zinku a uranu.

Kromě tohoto obrovského bohatství dochází v Severním moři k tání ledu, což znamená, že se objeví nová obchodní cesta, která zkrátí dodávky komerčního nákladu z Číny do Evropy o 40 procent. Rusko může získat nejvíce, když bude možné využívat arktické zdroje a otevře se nová obchodní cesta spojující Čínu s Evropou.

Z těchto důvodů je nepřijatelné, aby USA dovolily Rusku získat takovou výhodu. Washington využívá všech svých arktických spojenců, zejména Norska a Kanady, ale také „skoro arktických“ partnerů jako je Spojené království, k tlaku na Rusko prostřednictvím provokativních vojenských akcí, aby ho odradily od využití jeho výhod v Arktidě. Jelikož však ruské pobřeží představuje 53 procent celého pobřeží Severního ledového oceánu, činí to cíl zadržet Rusko v arktické oblasti nemožným. Ačkoli norští odborníci na obranu, jako je plukovník Tormod Heier, tuto realitu uznávají, zdá se, že činitelé s rozhodovacími pravomocemi v Oslu to zatím neakceptovali a budou se i nadále řídit politikou Washingtonu proti Rusku v Arktidě.

Překlad Messin

 

 

Zdroj: https://www.globalresearch.ca/norway-become-battleground-between-us-russia-says-expert/5738258