Všechny tyto osoby mají něco společného: pokud by jim byla poskytnuta ústavní ochrana a zacházelo by se s nimi jako se svědky místo jako s pachateli, mohlo by to potenciálně objasnit otázky týkající se násilí z 15.dubna. Také by mohly pomoci objasnit metody a rozsah náboru přistěhovalců a dalších lidí pro tajnou práci, prováděného FBI. Mohly by objasnit, jak s tím celým souvisel předchozí vztah FBI s podezřelými atentátníky – vztah, který FBI různě skrývala či bagatelizovala.

Bostonská tragédie se může vypadat jako zapadlá a vzdálená vzpomínka, přesto útok jako zásadní událost naší doby nutí k pokračování v pečlivém vyšetření. Byl to koneckonců jediný významný teroristický útok ve Spojených státech od 11.září 2001 (9/11). Se svými děsivými scénami useknutých končetin a mrtvých těl, včetně jednoho dítěte, který Američany hluboce otřásl.

Co je důležité, v následcích jsme viděli veřejný souhlas s pokračující erozí občanských svobod a práv na ochranu soukromí, který začal po 9/11 – a s nebývalou expanzí federální moci v podobě unikátního bezpečnostního „uzavření“ hlavní městské oblasti.

Přesto v té době většina zpravodajských struktur jenoduše přijala proměnlivé a slabé oficiální popisy podivných událostí. Dnes už věnují stále se rozvíjející legendě jen minimum pozornosti. A ta se jasně stále rozvíjí, jak ještě uvidíme.

Zvláštní posedlost FBI nevýznamnými osobami volně spojenými s bombovým příběhem začala letos v květnu, při denním výslechu čečenského emigranta Ibrahima Todaševa a jeho přítelkyně a přistěhovalecké kolegyně Tatiany Gruzdevy. Todašev byl přítelem údajného hlavního bombového atentátníka z útoku v Bostonu Tamerlana Carnájeva, který zemřel v dešti policejní palby čtyři dny po útoku. Carnájevův mladší bratr Džochar stěží přežil masivní policejní odstřelování obytné lodi, ve které se ukrýval uvězněný a neozbrojený.

Během jediného výslechu v Orlandu na Floridě, kde byl Todašev živý, se něco pokazilo a skončil mrtvý a zastřelen.   Ale do dnešního dne FBI poskytla jen mlhavé a odporující si popisy tohoto incidentu. Zabití podezřelého a potencionálního svědka ve vazbě je jasně vysoce nestandardní a problematická událost, plná jasných porušení běžných právních procedur FBI.

Následně po těchto dvou úmrtích a jedné téměř smrti následovalo něco, co vypadá jako společný postup vedený proti velkému okruhu lidí spojených když ne s Carnájevem, tak s Todaševem.

Výkonný ředitel Centra pro americko-islámské vztahy (CAIR) na Floridě Hassan Shibly popsal v rozhovoru pro WhoWhatWhy agresivní chování agentů FBI zaměřených na hlasité přátele mrtvého Todaševa: pomocí pochybných informátorů monitorovali jejich tiskové konference, následovalo zaměření se na jednotlivce, hodiny výslechů, často bez právního zástupce a jejich věznění za něco, co nazval obvinění vycucaná s prstu.

Shibly dále tvrdí, že vládní agenti vyhrožují těmto přistěhovalcům vyhoštěním a deportací, nedohodnou-li se na „spolupráci“ – taktikou, kterou se snaží představit coby úsilí přijmout tyto lidi jako de facto špiony pro federální vládu.

Dva lidi zemi opustili, aby tak unikli dalšímu pronásledování. Další byl vyhoštěn, zatímco čtvrtý v současnosti čelí deportaci. Žádný z nich nemá jediný záznam v trestním rejstříku. Převážná část této skupiny byli většinou přátelé přátel Tamerlana Carnájeva a zřejmě ani osobně neznali žádného z Carnájevů.

Jedním z těchto cílů byla Tatiana Gruzdeva, Todaševova dvacetiletá dívka. Ta byla deportována do Ruska 11.října.

Gruzdeva byla v USA na studentské vízum. Podle úřednice federální agentury ICE Carissy Cutrellové toto vízum Gruzdevové propadlo – pro zahraniční studenty studující v USA běžná situace – ale 9.srpna jí byl udělen „odložený“ status platící jeden rok, a proto byla v uvedeném období v zemi legálně.

Gruzdeva byla přesto 1.října sebrána agenty FBI a ICE při plánované schůzce s imigračním úředníkem, na které měla získat pracovní vízum. Podle Gruzdevové byla zadržena protože „mluvila s Boston Magazine“ a vylíčila Todaševa jako „dobrého chlapa“.

Ve skutečnosti udělala více než to. Popsala časopisu v jasných barvách, co se stalo, když se už v květnu objevilo v jejich společném bytě s Todaševem několik agentů a obvinili ho se zapojení do bombového útoku v Bostonu. Následovaly dny obtěžování a výslechů. FBI se podle ní snažila Todaševa přimět k přiznání k zapojení do útoku v Bostonu. Jí se snažili získat, aby učinila obviňující prohlášení vůči svému příteli. Ona ale trvala na svém, že Todašev byl s ní v Orlandu, když došlo k útoku.

Pak řekla, že jí vládní agenti překvapili s novým obviněním: tvrdili, že Todašev byl zapojen do hrůzné trojité drogové vraždy ve Walthamu, Massachusetts. Agenti se jí neúspěšně snažili donutit zaplést Todaševa do tohoto zločinu. Poté, když byla ještě v šoku z toho posledního tvrzení, začali požadovat aby jim řekla, jakou další trestnou činnost měl ještě v zásobě.

Když jim nepověděla, co zřejmě chtěli slyšet, byla zadržena na základě obvinění z imigračního přestupku. Brzy poté byla uvržena do samovazby – tam se dávají zadržení kvůli ochraně před ostatními vězni, nebo jako trest za špatné chování. Propuštěna byla až 8.srpna.

Bylo to během jejího držení v samovazbě, kdy se dozvěděla o Todaševově zastřelení agentem FBI.

Gruzdeva také řekla Boston Magazinu jak FBI zacházela s dvacetiletým přítelem Todaševa – Ashurmamadem Miralievem, který žil také na Floridě.

Jen pár dní před jejím rozhovorem pro časopis se agenti Miralieva hrubě zmocnili a odmítli jeho žádost o advokáta. Pak ho vyslýchali přes šest hodin, než ho odložili do místní věznice v Orange County.

Miraliev zůstal zavřený přes tři týdny s 50.000 dolarovou kaucí za to, co ředitel CAIR Shibly nazval vykonstruovaným obvinění ze rvačky před barem a „zastrašováním svědka“. Podle Shiblyho – právníka, co Miralieva zastupuje, byla následně tato obvinění lehce vyvrácena jako ničím nepodložená.

Ale tím problémy mladíka neskončily. Když už nemělo Orange County důvody pro zadržování, přepravila FBI Miralieva do detenčního centra, kde nyní čeká na deportaci. (Podle Shiblyho jeho klient v současné době požaduje, aby mohl sám dobrovolně opustit zemi, místo násilného deportování federální agenturou ICE).

WhoWhatWhy se neúspěšně snažil získat vyjádření od FBI i imigračních orgánů k těmto dvěma případům a dalším příkladům údajného obtěžování Todaševových společníků, či podporovatelů. FBI odmítla reagovat. Mluvčí agentury ICE řekl, že nemůže sdělit důvody proč byli Gruzdeva a Miraliev deportováni kvůli „soukromým zájmům“.

Když se reportér Miami Herald zeptal, proč byla ignorována žádost Miralieva o právníka při výslechu, mluvčí FBI Paul Bresson odvětil, že to zatím nemůže komentovat kvůli „probíhajícímu vyšetřování“a že může jednoznačně prohlásit, že „kdykoliv FBI vyslýchá, je to se souhlasem dotyčného, anebo za účasti právníka.“

Ve skutečnosti mohou agenti za určitých okolností proti vůli svědka provést jeho výslech bez účasti právníka. Je to v případě, kdy úřady tvrdí, že jde o „veřejnou bezpečnost“, například pokud se domnívají, že jde o bombu. FBI se vymluvila právě na tyto důvody, když vyslýchala vážně zraněného údajného atentátníka z Bostonu Džochara Carnájeva hodiny v nemocnici po jeho zatčení. Tento výslech byl zastaven soudcem federálního soudu, který nepřijal tvrzení FBI, že Carnájev mohl vědět o dalším bezprostředně hrozícím teroristickém útoku.

V případě Miralieva FBI nikdy neprohlašovala, že představuje bezprostřední hrozbu. Na začátku mu řekli, že se ho chtějí ptát pouze na hospodskou rvačku a nepodložené tvrzení, že byl „vystrašeným svědkem.“Ale to byly místní záležitosti, nikoliv federální. Záležitost zcela bezvýznamná, dokonce mimo odpovědnost FBI.

Po tomto martýriu řekl Miraliev CAIRu, že FBI se ho nikdy neptala na tyto lokální záležitosti. Místo toho se zaměřili pouze na Todaševův údajný vztah s Carnájevem.

Shibly označil Bressonův závěr, že se Miraliev dobrovolně vzdal práva na obhájce za „absurdní.“ „S vědomím, že jeho přítel Todašev byl agentem FBI zabit přímo při výslechu, mohl Miraliev sotva dobrovolně souhlasit s odpověďmi na otázky poté, co mu agenti řekli, že nemůže mít obhájce.“

Soudy rozhodly, že činitelé nemusí nutně číst zadrženému Miralievovi práva – ale musí okamžitě přestat s výslechem, jakmile bude vznesen požadavek na právníka.

FBI zastavila všechny pokusy o rozpletení probíhající záhady. Požadovala, aby pitevní zpráva Todaševa byla zapečetěna a nebyla uvolněna ani rodinným příslušníkům.

„FBI nám nařídila nezveřejnit pitevní zprávu, během jejich vyšetřování střelby“, říká Tony Miranda, koordinátor soudních záznamů pro floridské okresy Orange a Osceola. „ V současné době je držena až do prvního listopadového týdne, kdy nás zase kontaktují a dají nám vědět, pokud bude prodloužena.“

Takovéto zadržování pitevní zprávy, zejména takto zdlouhavé, je i v případě policejních přestřelek přinejmenším neobvyklé. A toto zadržování jistě zasahuje do práce státního zástupce Jeffa Ashtona, který také aktivně vyšetřuje střelbu FBI na Todaševa.

Shibly věří, že zapečetění pitevní zprávy FBI nemá nic společného s uvedeným důvodem vyšetřování probíhající střelby. „Je velmi pravděpodobné, že FBI oddaluje zveřejnění zprávy pitevního lékaře, protože vědí že to bude nepříjemné,“ říká Shibly.

Cítil uvnitř, že bude zastřelen

Todaševův přítel Khusn Taramiv řekl, že FBI začala oba mladé muže vyslýchat krátce po 15.dubnu, kdy došlo k útoku v Bostonu. Ale 22.května kdy Todašev zemřel, podle Taramiva jeho přítel cítil, že se mu přihodí něco špatného.

„Cítil uvnitř, že bude zastřelen.“, řekl Taramiv televizi WESH-TV v Orlandu.

Mluvili s námi oběma ne? A pak řekli, že ho potřebují ještě trochu víc, na pár hodin a já jsem odešel a oni mi řekli, že se chystají ho zas přivést zpátky.

Nikdy ho už nevrátili.

FBI tvrdí, že byl Todašev s Tamerlanem Carnájevem zaplaten do drogových vražd ve Walthamu a chystal se podepsat přiznání ke svému zapojení do trestné činnosti těsně předtím, než byl zastřelen.

Dva roky starý případ ve Walthamu, přehnaně dramatizované rituální drogové zabití, bylo zřejmě nijakým případem, když se místní autority po útoku v Bostonu začaly zaměřovat na Tamerlana Carnájeva jako na potencionálního vraha – a potom na Todaševa jako možného komplice – Todaševovi přátelé napadli obvinění jako nepodložené.

Zatímco někteří přátelé z okruhu na Floridě, stejně jako Todašev, čelí tlaku přiznat se k účasti nebo k povědomosti o zločinu ve Walthamu, jiným bylo podle Shiblyho řečeno, že pokud nechtějí být sami deportováni, musí se stát informátory. Několik z obtěžovaných se raději rozhodlo pro návrat do Ruska, spíše než aby se stali špiony pro FBI v muslimské komunitě na Floridě.

„Vím o půl tuctu, kteří byli kontaktováni,“ říká Shibly. „Bylo jim řečeno, že budou spolupracovat a vyzvídat pro FBI v mešitách a místních restauracích – jinak vláda půjde po jejich legálním statusu.“ Podle Shiblyho prý kampaň obtěžování FBI pokračuje a rozšiřuje se na další lidi v oblasti Floridy, kteří znali zabitého Todaševa.

Deportace Gruzdevové ukazuje, že hrozby deportací byly míněny vážně. Jak je uvedeno výše, 11.října byla Gruzdeva tak bleskově deportována, že si ani nestačila vzít zimní bundu ze svého bytu. Údajně odešla do své rodné Moldávie, bývalé části SSSR, sousedící s Rumunskem.

Miralieva, kterému byl udělen v USA azyl a viděl je jako bezpečné útočiště, možná čeká podobný osud.

Podle Shiblyho po zabití Todaševa FBI pronásleduje také několik dalších členů jeho rodiny a přátel. Jedním z nich je matka bývalé Todaševovy manželky. Matka, která pracuje pro federální vládu byla vyslýchána FBI „hned po své účasti na tiskové konferenci o jeho zabití,“ říká Shibly, podle kterého na tiskovce byl podezřelý informátor FBI, který zde monitoroval všechny její účastníky. Tato osoba byla identifikována právníky CAIR, kteří vyšetřují kampaň obtěžování FBI.

Zastřelením Todaševa, prohlašováním že se přiznal ke zločinu, a následným pronásledováním Todaševovy rodiny a přátel, deportováním a vyháněním jich ze země do Ruska, či jiných oblastí bývalého Sovětského svazu vytváří FBI dojem, že se snaží něco naléhavě ukrýt, říká Shibly.

„Podívejte jak FBI podělala zabití Todaševa.“řekl Shibly WhoWhatWhy. „Teď je jasné, že se ho snaží pošpinit, jak jen můžou, aby to, co s ním udělali, vypadalo méně ohavně.“

Od prvních okamžiků po útoku v Bostonu byla veřejnost zahlcena oficiálními zprávami, často poskytovanými prostřednictvím uniklých informací, jejichž hluboká rozporuplnost nebyla nikdy řádně vysvětlena.

Totéž platí o zastřelení Todaševa, kde se výrazně liší základní údaje. Ale některé části mohou být stanoveny:

22.května se agenti FBI vydali do domu Todaševa a vyslýchali ho – bez účasti právníka – po dobu osmi hodin.

Agenty doprovázeli příslušníci státní policie Massachusetts, vyšetřující vraždy ve Walthamu.

Podle listu Washington Post v určitém okamžiku po půlnoci státní policisté – a údajně všichni z FBI kromě jednoho – opustili pokoj a ponechali nespoutaného Todaševa samotného s jedním agentem.

Pokud je to pravda, porušila FBI jedno ze svých základních pravidel: podezřelý musí být vždy ve společnosti více než jednoho zástupce. Snad ještě více zarážející je skutečnost, že údajně nechali agenta samotného s nespoutaným mužem, ovládajícím bojová umění a navíc veřejně vyšetřovaným pro možnou účast na vícenásobné vraždě. Nemohli byste vytvořit dokonalejší scénář pro nekladení žádných otázek kvůli rychlém zacházení s problematickou osobou.

Tento podivný scénář je dále umocněn několika protichůdnými vysvětleními události, nabízené „zdroji FBI“, které nebyly identifikovány novináři.

Nejprve tvrdili, že Todašev – který právě prodělal operaci kolena – se přesto vrhnul na osamělého agenta s nožem. Žádná zmínka o tom, kde Todašev vzal nůž, protože by pravděpodobně předtím prošel jako potencionální podezřelý běžnou prohlídkou.

Dále řekli, že převrhnul stůl, možná/případně zranil agenta.

Pak řekli, že se pokusil popadnout meč. Představa, že by možný terorista podezřelý ze tří vražd mohl být sám s jedním důstojníkem s nožem, nebo dokonce neskutečně s mečem, vyvolává otázky, komu můžeme věřit, že nám říká pravdu. A aby toho nebylo dost, zvolená zbraň se postupně v některých zprávách změnila v kovovou tyč, a pak v rukojeť koštěte.

Existuje více variací popisu toho, co se stalo před údajným Todaševovým výpadem:

Po dvou hodinách Todašev požádal o přestávku, odešel „na cigaretu nebo něco a pak se pominul a…šel po agentovi.“ Nebylo jasné „proč s nejméně třemi muži zákona v místnosti, byla použita smrtící síla…“

Začal psát prohlášení, zatímco seděl proti agentovi a jednomu z detektivů, „když se agent krátce odvrátil…Todašev zvedl stůl.“

Poté, co jeden z detektivů opustil místnost, druhý si všimnul, že se Todašev choval divně .. najednou Todašev převrhnul stůl ..

Jak je uvedeno výše, podle Washington Post zůstal v místnosti sám s Todaševem jen jeden agent. Tento scénář se zdá být podporován skutečností, že všechny vystřelené kulky pochází ze zbraně jednoho agenta. Shibly poznamenává, že podle protokolů a výcviku, pokud by Todašev představoval bezprostřední hrozbu a byli by přítomní další důstojníci, stříleli by na něj všichni.

Advokát tvrdí, že existují „jen dvě možnosti,“ vysvětlení toho, co se stalo Todaševovi:

Buď FBI porušila svůj vlastní protokol tím, že nechala v místnosti pouze jednoho samotného agenta, nebo v místnosti byli dva či více agentů a pouze jeden vystřelil.

Po zavraždění Todaševa FBI tvrdila – i když bez poskytnutí důkazu – že se „chystal“ podepsat doznání k trojité vraždě ve Walthamu v Massachusetts.

Je neuvěřitelné, že nikdo výslech nenahrál – nebo pokud to někdo udělal, FBI to nikdy nepřiznala, ani nepoužila jako důkaz k podpoře svých tvrzení. Když prokurátorka Christina Sterlingová v bostonské kauze Džochara Carnájeva citovala Todaševovo údajné přiznání během výslechu agenty FBI, neřekla že by měla nahrávku na podporu tvrzení FBI. V soudních přepisech dotazující soudce v tomto případě zamítnul přístup týmu Carnájevových obhájců k vyšetřovacím záznamům ke kauze Waltham. Jediný důkaz na který se odkazovala bylo hlášení z doslechu od agentů, kteří byli v místnosti s Todaševem.

Žádní vysocí představitelé FBI, nebo Ministerstva spravedlnosti veřejně nevyjádřili znepokojení nad touto střelbou na neozbrojeného muže v zadržení. FBI jen říká, že incident „vyšetřuje“. A z minulosti nemáme žádné náznaky, že by někdy přiznali omyl. The New York Times uvádí, že i když agenti FBI v posledních dvou desetiletích zabili 70 “subjektů“ a zranili dalších 80, jejich vlastní vyšetřování ani jednou nezjistilo, že střelba agentů na podezřelé byla neoprávněná.

Tahle tragikomedie „omylů“ musí vyvolávat v komunitě přistěhovalců z bývalého SSSR nesouhlasné kroucení hlavou, když během výslechů lidé běžně padají ze schodů, nebo skákají z oken vyšších pater.

Minimálně s ohledem na pokus o zastírací manévr se člověk musí divit, proč FBI zabije klíčového spolupracovníka bratrů Tamerlana a Džochara Carnájevových, zvláště když nyní čelí obvinění s terorismu a vraždy u federálního soudu v Bostonu ohledně útoku na maratónu. Todašev mohl být důležitým svědkem obhajoby. Mohl by také mít kompromitující informace o vazbách mezi Tamerlanem Carnájevem a FBI, které předcházely zájem ruských úřadů o jeho osobu?

Americká vláda do této chvíle nemluvila se svými občany na rovinu. Těm jsou poskytovány v zavedených médiích jen náznaky, že něco je vážně špatně. Ve skutečnosti si jen málokdo uvědomuje celkový obraz, což pochopitelně dává FBI společně se strachem po krveprolití z 15.dubna výhodu zpochybňování. Několik zvolených zástupců už vyjádřilo obavy, ale byli osamoceni a nenásledovala žádná konkrétní opatření.

Navíc nikdo nepoložil politicky výbušný dotaz, zda stejnému tlaku, aby se z nich stali informátoři a provokatéři FBI jaký byl učiněn na jejich přátele, nebyli vystaveni samotní Todašev s Tamerlanem Carnájevem. Takové otázky vedou do míst, které jsou pro Američany hluboce nepříjemné. Přesto některá nesporná fakta naznačují opodstatnění se těmto otázkám věnovat. Za prvé je tu snaha FBI skrýt svůj předchozí vztah s Carnájevy. Po prohlášení, že nevěděli, kdo jsou bratři Carnájevové, když byli poprvé identifikováni jako podezřelé osoby na základě fotografií diváků maratónu, byla FBI v podstatě donucena – ruskou vládou – konstatovat, že monitorovala a spolupracovala s rodinou Carnájevových už dva roky před útokem v Bostonu.

Musí to souviset s Tamerlanovou výraznou změnou v posledních několika letech. Zdánlivě šťastný a poměrně „normální“ mladý muž, toužící se stát americkým občanem a žít americký sen se proměnil v nenápadného radikála, hlasitě se předvádějícího v mešitě a cestujícího domů do Dagestánu, kde vzbudil podezření, že je provokatér, když se ostatní snažil otevřeně přesvědčit, aby vzali do rukou zbraně.

Jeho proměna mohla být autentická, nebo to také mohlo být něco jiného

Je skutečně prokázáno a dobře zdokumentováno, že FBI má za sebou dlouhou historii získávání citlivých jedinců k pronikání do organizací a sítí, získání jejich důvěry a v některých případech i podpory násilných činů. Jen jedním z mnoha příkladů je teroristický útok na WTC z roku 1993 („první“ útok na WTC) s utajeným informátorem FBI v samém jádru spiknutí – které vyústilo v bombový útok. Ten zabil šest lidí a způsobil značné konstrukční poškození suterénu jedné z budov.

V případu Tamerlana Carnájeva jsme zaznamenali nepochopitelný rozpor. Zatímco FBI tvrdí, že s dotazováním Carnájeva začali až v reakci na žádost Rusů, The New York Times uvedly, že schůzka předcházela ruskou žádost:

„ V lednu 2011 dva protiterorističtí agenti bostonské místní kanceláře vyslechli Tamerlana a rodinné příslušníky, uvedl vyšší příslušník bezpečnostních složek.“

Přesto stejní autoři v článku, který se objevil o tři dny později uvádějí, že

„První ruská žádost přišla prostřednictvím kanceláře FBI na americké ambasádě v Moskvě v březnu 2011.“

Pokud tato data souhlasí, pak FBI s Tamerlanem hovořila už před ruskou žádostí. Proč?