Počet holandských válečných veteránů, kteří jsou ochotni svědčit ve prospěch Karadžiče se během posledních pár měsíců zčtyřnásobil.
Jedná se o členy holandského praporu umístěného ve Srebrenici během let 1992-1995 při občanské válce v Bosně a Hercegovině. Prvním statečným vojákem, ochotným svědčit pro prvního prezidenta Republiky Srbské byl Marco Van Hees, který vystoupil z mediálního zatemnění obklopujícího holandské vojáky a rozhodl se pomoci objevit celou pravdu o Srebrenici.
„ V tuto chvíli je připraveno říci celou pravdu o událostech v enklávě 91 armádních veteránů, členů praporu umístěného ve Srebrenici v roce 1995 a tak bránit Radovana Karadžiče“, řekl Aleksandar Gavrilovič, zakladatel a prezident sdružení Srbský výzkum z Holandska.
Gavrilovič, který je původně ze srbského města Čačak, investoval roky do snahy v Holandsku představit plnou pravdu o událostech ve Srebrenici a o otřesných zločinech spáchaných proti Srbům v magistrátu Srebrenica bosensko-muslimským válečným zločincem Naserem Oričem a jeho divokým gangem mudžahedínů.
„Prvním holandským vojákem, který veřejně řekl, že by svědčil na obranu Radovana Karadžiče byl Marco Van Hees. Jeho prohlášení bylo holandskými médii ignorováno“ říká Gavrilovič, a dodává „když se ukázalo, že Van Hees není sám a jsou i další bývalé modré přilby, ochotní svědčit ve prospěch Karadžiče v Haagu, začala naplno internetová válka: na různých stránkách bylo rozšířeno množství lží, zamířených na poškození důvěryhodnosti prvního svědka“.
Gavrilovič citoval množství naprostých lží a dezinformací umístěných v kybernetickém prostoru, včetně nestydatého bludu šířeného dál bosenskými Muslimy, že Heesova matka je údajně Srbka.
„Účelem těchto příběhů je pošpinit Marca a zničit důvěryhodnost jeho výpovědí, ve kterých popírá oficiální srebrenický mýtus. Také není pravda, že by Marco byl člen jednoho z dřívějších holandských praporů“, říká Gavrilovič.
Neprávem obvinění holandští váleční veteráni
Podle Gavriloviče jsou holandská média pod přísnou státní kontrolou a kauze jejich vojáků umístěných ve Srebrenici není věnovaná žádná publicita.
„Prezentováním své pravdy o Srebrenici holandští veteráni bojují také ze svou vlastní existenci, protože tito lidé jsou v holandské společnosti úplně izolováni, jsou opuštěni a bez zaměstnání. Důvodem takového zacházení je strach, že by mohli ohrozit oficielní postoj přijatý bývalou holandskou vládou, která na sebe vzala vinu obou, i svou vlastní jménem holandských vojáků a odstoupila“, říká Gavrilovič.
„Tito muži se pokouší získat své důchody, tak aby jejich rodiny mohly dále žít. Jsou obětí syndromu poválečného traumatu. Mnoho z nich se dostalo až na pokraj kriminality v hořké snaze přežít a pár jich spáchalo sebevraždu. Ale toto všechno zůstává holandské veřejnosti utajeno. Existuje tam obrovský tlak a nikdo, ani jediná veřejná osoba, či intelektuál, nevyjádřil solidaritu s těmito muži a ženami. Není potřeba říkat, že Srebrenica je v Holandsku stále přítomný pojem, ale je k ní přistupováno dobře známým způsobem: Muslimové jsou vždy jen oběti, a všechno co uvedou Srbové je představováno jako „propaganda“. Tak to pokračuje po mnoho let“, říká Gavrilovič.
Podle Ivana Miličiče, člena sdružení Srbský výzkum, není v Holandsku žádná skutečná svoboda projevu.
„Za stavu, kdy si můžete legálně zakoupit drogy a kdy kvete drogová turistika, není žádná svoboda projevu, ani jedna veřejná osoba, včetně sektoru NGO (nevládní organizace), nepodporuje holandské vojáky v jejich oprávněném úsilí sejmout ze sebe vinu za něco, co se především nestalo – údajnou „genocidu“ proti bosenským Muslimům,“ říká Miličič.
Mohli jsme vidět srebrenické Muslimy napadající v noci srbské vesnice
Marco Van Hees řekl, že je připraven před haagským tribunálem potvrdit fakt, že Srebrenica, uváděná OSN jako bezpečná zóna, byla ve skutečnosti muslimskou vojenskou základnou, ze které byly uskutečňovány zlé útoky proto bosensko-srbské armádě i civilnímu obyvatelstvu v okolních vesnicích.
„Mohli jsme to pozorovat v noci, použitím zvláštního dalekohledu a termokamery, ale co jsme mohli dělat? Na druhou stranu, holandští vojáci neměli nikdy povoleno mluvit se Srby a já jsem nezaznamenal žádné pokusy o zahájení dialogu se Srby v té oblasti“, řekl Van Hees.
Nejmenovaný holandský veterán, který je také ochoten svědčit před haagským tribunálem, prohlašuje, že muslimští vojáci umístění ve Srebrenici byli tajně vyzbrojováni „černými lety“ – Američany.
„Viděl jsem chodit v nových uniformách a mluvil jsem s nimi srbsky během průzkumných hlídek“ říká v prohlášení, které má Gavrilovič k dispozici.
„Jsou oprávněně rozhořčeni, protože byli zbaveni svých práv a izolováni od té doby, co jsou považováni za „propagační riziko“ pro holandskou vládu a hrozbu běžným předpokladům o událostech války,“ řekl Gavrilovič.
Mudžahedíny obsazená Srebrenica byla špinavou dírou/brlohem
Člen obranného týmu prezidenta Karadžiče Milivoj Ivaniševič říká, že byl příjemně překvapen množstvím holandských veteránů ochotných vystoupit a dosvědčit věci, kterých byli přímými svědky.
„V září 2008 jsem poprvé mluvil s holandskými vojáky, 21 veteránů bylo připraveno svědčit na obranu Radovana. Mezitím se tento počet více než zčtyřnásobil. To je pro mne příjemné překvapení, které ukazuje, že tito muži a ženy byli zbaveni tlaku své vlády a muslimské agitace. Ti vojáci byli zneužiti, holandská vláda je týrá a bosenští Muslimové na ně plivou“, říká Ivaniševič.
Pokud jde o možná svědectví holandských vojáků v Haagu odhadl Ivaniševič, že „všechna fakta už byla ustanovena“, ale odlišně interpretována.
Je dobře známo kdo byl raněn, kdo dostal vyznamenání nebo povýšení, a kolik z těch „popravených“ bylo zabito úlomky šrapnelu. Holandští vojáci mohou vyprávět o chaosu a rabování v Muslimy ovládané Srebrenici, která jen v průběhu tří měsíců dostala 1.900 tun humanitární pomoci na padácích a třikrát více po silnicích – v té samé době, kdy mnozí hladověli. Mohou toho prozradit dost o prostituci a nabídkách dcer a přítelkyň holandským mírotvůrcům, o obecně rozšířené zločinnosti a vzájemných srážkách mezi Muslimy,“ řekl Ivaniševič.
Všichni jsou obětí „srebrenického masakru“
„Velmi mě těší, že tihle veteráni jsou ochotni svědčit na obhajobu mého bratra,“ říká Luka Karadžič.
„Holandská vláda je zostudila a obvinila z něčeho, co neudělali a oni prostě chtějí sami ze sebe setřást tu hanbu. To mě těší, nejen kvůli Radovanovi, ale kvůli prokázání toho, že srbský národ není „genocidní, a že celý příběh o Srebrenici je lež. Bosenští Muslimové pohřbili každého jako „oběť srebrenického masakru“ – včetně lidí zabitých před válkou, lidí z jiných měst, těch co zemřeli ve Srebrenici z přirozených příčin, a těch co zabil sám Naser Orič. Také tam započítávají ty zabité během průlomu do Tuzly a také ty zanechané za bojištěm, které srbská armáda nechala pohřbít“, říká Luka Karadžič.
Překlad Messin, 17.1.2009