Jak si Washington a Moskva v posledních týdnech vzájemně vyměňují stále více zlostných nařčení a výtek, je těžké se vyhnout pocitu déjà vu studené války.

Rusko minulý týden vypustilo s velkou fanfárou novou mezikontinentální balistickou střelu RS – 24, která by měla být schopna proniknout novým systémem americké protiraketové obrany. Prezident Vladimir Putin varoval Bushovu administrativu, že plánované rozmístění antiradarů a raket na území České republiky a Polska by změnilo Evropu v „sud střelného prachu“.

Moskva obvinila Bushovu administrativu z porušování mezinárodního práva, používání dvojího metru a označila ji za hlavního porušovatele lidských práv. Po rozdrcení života v Čečně bylo Rusko těžko v pozici, která by mu umožňovala kázat o lidských právech.

Washington opětoval střelbu a obvinil Putina z dušení demokracie, umlčování politických oponentů a týrání/donucování sousedů. USA se svými 150.000 vojáky v Iráku měly dokonce troufalost obvinit Rusko z „vměšování se“ do Blízkého východu.

Za přívalem urážek jde ve skutečnosti o to, že se Rusko s konečnou platností opět stává Ruskem, jak už dlouho předpovídal autor tohoto článku. Ruský hodný pejsek je pryč. Ruský medvěd se po dvou dekádách zimního spánku probudil a je mrzutý a hladový.

V 80.letech se reformní Michail Gorbačov snažil humanizovat a modernizovat rozpadající se Sovětský svaz. Gorbačov ukončil konfrontaci svého národa se Západem a snažil se o urovnání sporů s Washingtonem – příliš moc, tvrdí ruští kritici. Gorbačovova dobře míněná snaha selhala. Kdysi mocný Sovětský svaz se hroutil, zanechávající po sobě bankrot a sociální útrapy.

Gorbačovův nástupce Boris Jelcin dovolil zločincům a pochybným finančníkům vydrancovat Rusko. V dosud zcela neodhaleném příběhu byla jeho chatrná a finančně opuštěná vláda podporována miliardami tajných amerických plateb. Washington víceméně zvládal kupovat ruskou vládu. V odporném a hanebném aktu prodal Jelcinův Kreml Pentagonu dokonce korunní klenoty ruských vojenských technologií. Všechno a téměř každý byl na prodej.

Během tohoto období slabosti a korupce umožnilo zbankrotované Rusko USA téměř volnou ruku po celém světě, zvláště na Středním východě. Ruské výdaje na obranu poklesly. Washington vítal „spolupráci“ Moskvy.

Ve roce 1999 KGB, přejmenovaná na FSB a SVR představila palácový převrat. Novým vůdcem Ruska se stal bývalý ředitel FSB Vladimir Putin. Prezident Putin a jeho tvrdí hoši se pustili do zpětného znárodňování ruského průmyslu a zdrojů, drcení loupeživých magnátů a obnovení kontroly Kremlu nad národem.

Ironicky, Bushova invaze do Iráku způsobila celosvětový nárůst cen ropy a přinesla Putinovu „novému Rusku“ obrovský neočekávaný finanční zisk. Rusko, které vyváží více ropy než Saudská Arábie, přetéká penězi z jeho současných zásob ropy, plynu a minerálů, které mají znovu oživit rozpočet národní obrany.

Putin dlouho vyjasňoval svou touhu přestavět Sovětský svaz – bez komunismu – a obnovit svůj národ jako velmoc. To znamená uplatnění ruských historických zájmů ve východní Evropě a na Středním východě, použití exportu energií k podpoře zahraniční politiky a rostoucí odolávání Spojeným státům.

Na tomto vývoji není nic zlověstného. Posledních 20 let ruské historie bylo anomálií, spíše něco jako vláda Kerenského před revolucí v roce 1917. Rusko už není na kolenou, ale stojí opět na svých vlastních nohách. Dny nepřirozené přizpůsobivosti Moskvy Washingtonu jsou minulostí.

USA si příliš zvykly na Moskvu jako spolupracujícího vazala. Washington se bude muset znovu naučit s Rusy zacházet jako s velmocí s legitimními mezinárodními zájmy. První krok je reverzování Bushova opovržlivého a nebezpečně nezodpovědného zřeknutí se hlavních smluv s Moskvou ohledně zbrojení.

Provokativní plán Bílého domu na vybudování protiraketových systémů a otevřených vojenských základen ve východní Evropě by měl být zrušen. Tlačení NATO všemi způsoby na východ k hranicím Ruska je další nebezpečná provokace.

Vzteklá a ponížená Moskva kvůli vytvoření nesmyslné, technologicky pochybné obrany proti raketám a hlavicím, které Írán ještě ani získal je poslední hloupostí křižáků z Bushovy administrativy.

USA se budou muset nakonec dělit o světovou moc s obrozeným Ruskem a narůstající Čínou. Zacházení s oběma mocnostmi s vážností a respektem je dobrou cestou jak s tím začít.

Eric Margolis je zahraničním redaktorem přispívajícím do Sun National Media Canada a autorem knihy War at the Top of the World.

Překlad Mesin, 6.6. 2007 Zdroj