Po dlouhé době mlčení médií o masakru v Mazáre, který byl proveden oddíly jednoho z nejmocnějších kmenových vůdců Abdara Rašída Dóstuma, se objevila v agenturních zprávách alespoň zmínka. Donutil je k tomu včerejší nepodařený atentát na tohoto brutálního Uzbeka, kterého například Donald Rumsfeld označil za „muže hodného naší důvěry“.
Dóstum má pestrou minulost. V době sovětské invaze v roce 1979 byl obávaným velitelem armády loajálním komunistické vládě, aby se později přidal zase na stranu mudžáhidů. V době vlády Talibanu ovládal svůj malý stát na severu země, kde měl vlastní armádu i měnu.
Sebevražedný atentátník se pokusil včera „generála“ Dóstuma zabít. Pokus však nevyšel a atentátník byl roztrhán a zranil dalších dvacet lidí, z nichž nejméně dva později zemřeli.
A zde je zmínka agentur, která už naznačuje, že atentát souvisel s „masakrem v Mazáre“:
„Provedli to mudžáhidové afghánského Talibanu,“ oznámil později telefonicky mluvčí hnutí Abdal Latíf Hakímí. „Plánovali jsme útoky proti našim nepřátelům v Afghánistánu. Dóstum se podílel na zabití členů Talibanu,“ vysvětlil.
Dóstum pomáhal v roce 2001 americkým jednotkám Taliban odstranit. Jeho oddíly byly také obviněny, že nechaly udusit stovky příslušníků tohoto hnutí, když je jako zajatce přepravovaly do vězení. http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=111285
O masakru v Mazáre jsem psal již hodně dávno. Média se o něm prakticky nezmiňují. Kdysi vyšel také článek v týdeníku Respekt a nějaká zmínka byla také v deníku Právo. Tady je několik ukázek ze zmíněného článku:
Ale zrovna když se hovoří o určité dohodě, zasáhne tajemník (ministr) obrany Spojených států Donald Rumsfeld, který, jak se zdá, se obával, že vyjednáváním ukončené obléhání by umožnilo bojovníkům ze zahraničí volně opustit Afghánistán.
Velitelé Severní aliance si nemohou dovolit být hluší k takovýmto vyjádřením svého hlavního spojence a poskytovatele financí. A mimo to s ním spíše souhlasí. Pomsta (intiqaam) je takříkajíc národní kratochvílí. Nad městem jako by se začínala vznášet žízeň po krvi, krveprolití se zdá nevyhnutelné.
To, co se s nimi stalo, navždy poskvrní obraz Severní aliance, OSN, vlády Spojených států a jejich vojsk. V úplně jiné pevnosti, kterou zprávy novinářů ze Západu nikdy nezmíní, začíná vraždění, při němž zahynou až tři tisíce zajatců.
Natlačeni jako sardinky v kovových krabicích, do kterých navíc nepronikal vzduch ani světlo, při teplotě kolem třiceti stupňů Celsia, prosí talibové o milost. Odpověď na sebe nenechá čekat. Jak potvrdil jiný afgánský voják, který se přiznal, že sám zabil několik zajatců: ”Střílel jsem na kontejnery, abych do nich prorazil větrací otvory. Zemřelo při tom pár lidí.” Otázka: ”Vy osobně jste střílel, abyste prorazil otvory do kontejnerů? Kdo Vám to přikázal?” Odpověď: ”Rozkaz vydali velitelé.”
Upřímnost tohoto muže skrývá nesmírnou krutost. Mnoho z děr po kulkách, které jsme našli, se nacházelo dole či uprostřed stěn kontejnerů. Ne tedy nahoře, kde vskutku mohly vytvořil větrací otvory a dát zajatcům naději na přežití.
Jeden řidič taxi se zastavil na prozatímní čerpací stanici, které rostou jak houby po dešti na hlavních silničních tazích. ” Ten den, kdy odváželi zajatce z Kalai Zeini do Shebeghanu, jsem tu zastavil, abych načerpal palivo. Ve vzduchu byl podivný pach. Zeptal jsem se pumpaře: ”Odkud to jde?” On na to: ”Podívej se za sebe.” Uviděl jsem tři kamiony s kontejnery. Všude z nich tekla krev. Vlasy mi stály hrůzou na hlavě. Byla to hrůza. Chtěl jsem odjet, ale nemohl jsem. Jeden z kamionu měl poruchu a vozidlo opravářů mi stálo v cestě.”
Podrobnosti a celý text o Masakru v Mazáre a dokumentu, který o něm natočil Jamie Doran v září 2002 čtěte zde: http://sweb.cz/messin/mazare.html
Messin, 21.1.2005