James Bovard: Afghánské absurdity

globe-32299_960_720

O lžích Bushovy administrativy ohledně Iráku už slyšeli Američané mnoho zpravodajských reportáží. Bohužel, podvodným tvrzením ohledně Afghánistánu se zatím nedostalo tak velké pozornosti, jakou zasluhují. Tady jsou jen některé příklady, jakBushova administrativa mátla a dezinformovala americké lidi ohledně Afghánistánu.

Bezprostředně po americkém vítězství nad Talibanem George Bush varoval Ameriku ve svém projevu o stavu Unie ze 29.ledna 2002:

„Naše objevy v Afghánistánu potvrdily naše nejhorší obavy… Našli jsme nákresy amerických jaderných elektráren a veřejných rozvodů vody…To, co jsme objevili v Afghánistánu daleko před koncem, potvrzuje, že naše válka proti terorismu je na samém počátku“.

Zprávy o tom, že Al-Kaida se zaměřuje na americké jaderné reaktory, byly nejvíce hrůzostrašným odhalením v Bushově řeči. Vyšší úředníci CIA a FBI bezprostředně po jeho projevu dali rozhovory médiím, kde potvrzovali hrozby pro jaderné zařízení a elektrárny. Tyto zprávy učinily teroristickou hrozbu daleko zlověstnější a mohly povzbudit podporu pro Bushovu politiku preventivních válek.

O dva roky později Bushova administrativa připustila, že sdělení prezidenta nebylo pravdivé, a že v Afghánistánu nebyly objeveny plánky amerických jaderných zařízení. Jeden z Bushových úředníků prozradil deníku Wall Street Journal , že „řeči, že jsme něco takového objevili, nejsou ničím podložené.“ Komisař pro jadernou regulaci EdwardMcGaffigan, který svědčil v roce 2002 na toto téma v neveřejném slyšení v Capitol Hill k tomu poznamenal, že Bushovi „mizerně posloužil pisatel projevu.“

Když se začaly šířit řeči o tom, že plánky jaderných elektráren byly podvodem, přinejmenším jeden úředník Bílého domu odmítl vyvěsit bílou vlajku. Mluvčí bezpečnostní rady státu Sean Mccormack v rozhovoru pro Nucleonic Week popřel, že by Bush někdy prohlásil, že se v Afghánistánu našly zmíněné plánky jaderných zařízení. Mccormackprozradil Nucleotic Week : „stojíme si za řečí prezidenta“. Mccormack zdůraznil, že ačkoliv byl Afghánistán zmiňován ve větách před a po řečech o pláncích amerických jaderných elektráren, tak ale nebyl zmíněn právě v té specifické větě. K Bushověpoznámce se pouze odkazoval na možnost, že teroristé mohli přistupovat na internetové stránky jaderných elektráren. Mccormack řekl:

„V termínech prezidentovy řeči jsme nechtěli mluvit na veřejnosti o tom, že jsme věděli, že Al-Kaida má přístup na internet a stahování informací o jaderných elektrárnách USA.“

Jenomže FBI odhalila už měsíce před 9/11, že únosci stále používali internet ke vzájemné komunikaci.

Bushovo afghánské nukleární obvinění se ve zprávách vynořilo na den, či dva a potom zmizelo. Skoro nikdo v Capitol Hill neukázal nějaký zájem o vyšetření.

Lži o ženské svobodě

V roce 2002 Bush ve svém projevu o stavu Unie vyjmenovával úspěšné důsledky invaze do Afghánistánu a mimo jiné oznámil:

„Matky a ženy byly zajatci ve svých vlastních domovech… Dnes jsou ženy volné.“

Ale většina afghánských žen zatím ještě nepoznala Bushovo osvobození. Zpráva OSN z ledna 2003 o podmínkách na afghánském venkově píše : „situace žen se v nějakém větším rozsahu po odstranění Talibanu vůbec nezměnila.“

Americké ministerstvo si ve své zprávě z února 2004 všimlo následujících nedokonalostí v afghánské rovnoprávnosti:

Kábulské policejní orgány umístily na žádost rodiny ve vazbě ženy, které se postavily přáním rodiny při volbě manžela.

Kmenoví starší rozsoudili případ vraždy tak, že nařídili obžalovaným poskytnout mladé dívky ke sňatku s někým s rodiny oběti.

V některých oblastech měla žena zakázáno odejít z domova bez společnosti mužského příbuzného.

Některé místní správy vyloučily ženy ze všech zaměstnání mimo domov, kromě práce zemědělství.

Vládce provincie Herát – válečník Islam Khan zavřel všechny salony krásy a zakázal ženám pracoval jako krejčové.

Vláda provincie Nangarhar v dubnu 2004 zakázala všechny ženské umělkyně v rádiu a televizi.

Přehánění barbarství

Podobně jako rytíř v knize M.Twaina Connecticut Yankee in King Arthurs Court, Bushnepřetržitě zveličuje velikost draků, které zabil. Při své řeči v Kentucky 2.září 2002 se chlubil: „zašli jsme osvobodit lidi z hnízda nejbarbarštějšího vládního systému v historii. To byl výraz v té době výraz pro režim Talibanu, který Bush nazýval „nejbarbarštějším vládním systémem v současné historii.“

Taliban byl brutální a zabil desítky tisíc civilistů během jeho vlády. Jenomže Taliban se ve srovnání se Severní Aliancí může jevit jako méně krvežíznivý. Severní Aliance ovládala ve středu devadesátých let většinu Afghánistánu a její frakce zabily jen v samotném Kábulu na 25.000 lidí. Surovost Talibanu se také nikdy nepřiblížila sovětské armádě, která zabila odhadem mezi roky 1979-1989 přes 1 milion Afghánců. Mnoho vlád světa dalece překonalo masakry Talibanu. Tři miliony severních Korejců zahynulo kvůli brutálnímu útisku její vlády a také zničení zemědělského sektoru. V roce 1994 bylo zabito více než milion lidí vládními silami a para-vojenskými jednotkami ve Rwandě a Burundi. Oběti režimu Rudých Khmérů se odhadují na 2 – 3 miliony Kambodžanů v roce 1975 to byla téměř třetina populace. Hrozný rekord se Talibanu nepodaří ani při srovnávání s Hitlerem v Německu, Stalinem v Rusku, či režimem v Číně (Mao). I řada dobyvatelů z dřívější historie dělá z Talibanu skrblíky.

Oběti způsobené Američany se nepočítají

Barbarismus Talibanu neopravňuje vládu USA k jejímu zneužívání. Ačkoliv Bushovaadministrativa nepřetržitě líčí porážku Talibanu od Američanů jako triumf lidských práv, americká armáda neustále kryje týrání a zneužívání afghánských civilistů.

Bushova administrativa se neustále snaží ignorovat, otáčet se zády, nebo zkreslovat akce amerických sil, které zabíjejí nevinné afghánské civilisty. Po tom, co Spojené státy zabily 15 afghánských dětí při dvou oddělených incidentech v prosinci 2003, požadovala afghánská vláda i OSN úřední zprávu. Armáda provedla vlastní šetření incidentu při kterém bylo zabito 9 dětí, a usoudila, že to bylo bezúhonné. Výsledky byly přísně tajné, ale podle vojenského mluvčího USA Bryana Hilfertyho „vyšetřující důstojník řekl, že jsme dodrželi přiměřená pravidla a řídili se pravidly konfliktu.“

Human Rights Watch odsoudila ve zprávě z března 2004 americké praktiky. Zpráva uvádí, že „civilisté jsou drženi v právní černé díře – bez soudu, právního zástupce, bez návštěv rodiny a s absencí jakékoliv právní ochrany.“

Také existují průkazná svědectví, že americký personál se dopustil na zadržených osobách mučení, a také krutého, nelidského a ponižujícího zacházení.

Smrt dvou Afghánců zadržovaných na americké letadlové základně v Bagrámu byla oficiálně klasifikována vojenskými doktory jako „oslabení ze zranění“.

Navždy poražený Taliban

30. listopadu 2003 při svém projevu v pevnosti Carson v Coloradu, Bush prohlásil:

„Ve spolupráci s ušlechtilou koalicí šla naše armáda do Afghánistánu, zničila tréninkové tábory Al-Kaidy a navždy vyřadila Taliban. “

Krátce po Bushově oznámení zahájila americká armáda operaci „Mountain Blizzard“ (Horská vánice) proti bojovým elementům Talibanu a předpokládaným teroristům na jihu Afghánistánu. Operace „Mountain Blizzard“ byla tak úspěšná ve „vyřazení Talibanunavždy“, že USA potřebovaly další tisíce posil a v březnu 2004 spustily další operaci „Mountain Storm“ (Horská bouře).

Na hlavní silnici v provincii Zabul, „Taliban připravil zátarasy. Zkoumají možnosti jak zabít, či unést potencionální cíle. Čtyři inženýři, kteří na silnici pracují byli uneseni a 15 Afghánců, kteří pracovali pro ústřední vládu bylo v minulých třech měsících zabito“ uvedl v únoru 2004 kanadský Globe and Mail.

Taliban stále zůstává hrozbou pro mnoho Afghánců, kteří si přejí pokrok a stabilitu pro jejich zemi. Od března 2004 Taliban a bojové skupiny kontrolují zhruba třetinu Afghánistánu, hlavně v jižních oblastech přiléhajících k Pákistánu. Generál James Jones, americký velitel sil NATO v Afghánistánu vypovídal v Kongresu v lednu 2004, že síly nepřátel „mají stále dost sil, aby nás psychologicky demoralizovaly“. OSN v březnu 2004 ve svém plánu na rozvoj varovala, že Afghánistán se může znovu stát „líhní teroristů“, pokud nedostane více mezinárodní pomoci.

Dokud Taliban znovu triumfálně nevstoupí do Kábulu, může Bush pokračoval v líčení americké invaze jako jednoho z největších humanitárních triumfů v historii. Nafoukl vítězství nad Talibanem, aby ze sebe udělal nejen velkého vojenského dobyvatele, ale také zachránce části lidstva. Bush hraje na neznalost Američanů, kteří si nejasně vzpomínají na záběry z televizních zpráv ukazující vítězná americká vojska, ale jinak nenásledovalo mnoho detailů, pokud vůbec něco z toho, co stalo v Afghánistánu od roku 2001.

Překlad Messin, 30.9. 2005 ZDROJ