V irácké Basře se 19.září 2005 odehrálo zvláštní a nezvyklé drama. Možná si ještě vzpomenete na televizní záběry (u nás tuším pouze TV NOVA), na kterých hořící britští vojáci vyskakují z taktéž hořícího tanku a kolem dav rozvášněných Iráčanů. Toho dne se britská armáda v Basře za pomoci desítky tanků pustila do boření zdí místní věznice, aby v divoké akci osvobodila z rukou místních úřadů dva své muže. Kdo byli tito muži? Proč byli iráckou policií zadrženi? Jaká byla jejich „mise“? Jedno je jisté – britská strana rozhodně nehodlala nic nechat náhodě, a po nezdařeném vyjednávání o jejich propuštění zahájila útok.
Všechno začalo 19.září, kdy irácká policejní hlídka zastavila civilní auto se dvěma muži v civilních arabských šatech. Po zjištění, že auto je plné výbušnin, které lze odpálit na dálku a také zbraní , zahájili dva muži v civilu na irácké policisty palbu. Jednoho policistu zastřelili, několik dalších zranili. Iráčtí policisté muže přemohli a zatkli. Britská armáda poté místní policii informovala, že se jedná o britské vojáky v civilním oblečení..
Guvernér Basry označil britskou akci za barbarský, surový a nezodpovědný čin. Místní úřady také přerušily s Brity veškeré styky na protest proti násilnému osvobození dvou zadržených. V Basře se v dalších dnech sešly demonstrace, na kterých nespokojení obyvatelé požadovali vydání dvou Britů a také stažení britského kontingentu z města.
Na www.globalresearch.ca i na www.antiwar.com lze nalézt řadu rozsáhlých analýz kolem události v Basře. Jsou tam některé závažné informace ohledně podivných okolností některých bombových atentátů v poslední době. V květnu 2005 uveřejnil autor široce čteného bagdádského blogu s názvem Bagdad Burning informaci, že většina útoků, které mezinárodní agentury označují za „sebevražedné výbuchy“ (bombové atentátníky) byly často „výbuchy v automobilech, nebo možná časovanými náložemi“. Po jednom z nedávných výbuchů v západní části Bagdádu byl poblíž místa tragédie zatčen muž, který měl údajně střílet na Iráckou národní gardu. Jak ale uvedl autor bloguBagdad Burning – lidé z mužova sousedství poskytli poněkud jiný příběh:
„Místní lidé tvrdí, že muž byl unesen nikoliv proto, že by na někoho střílel, ale protože věděl o bombě příliš mnoho. Povídá se, že viděl na místě projíždějící americkou hlídku, jak se zastavuje na místě umístění bomb pár minut před explozí. Brzo po odjezdu hlídky bomba vybuchla a nastal chaos. Muž vzápětí vyběhl z domu a křičel, že Američané buďto bombu umístili, nebo o ní věděli a nic neudělali. Na to byl okamžitě odveden.“
( http://riverbendblog.blogspot.com/ )
Také Imad Khadduri – irácký fyzik v exilu, jehož spisy pomohly zdiskreditovat americká a britská tvrzení o zbraních hromadného ničení, ohlásil v květnu 2005 podivný příběh. Bagdádský řidič, jemuž Američané při kontrole zabavili řidičský průkaz, „se měl hlásit na americké vojenské základně poblíž Bagdádu k vyslechnutí a k opětovnému získání licence“. Po asi půlhodinovém výslechu mu bylo sděleno, že proti němu nic nemají, ale že jeho průkaz byl předán irácké policii na stanici al-Khamidi kvůli „zpracování“ . Měl si prý na stanici pro doklad pospíšit, dokud tam jeden poručík neskončí směnu a neodejde domů.
„Řidič jel sice rychle, jenomže brzo dostal pocit, že jeho auto jede pomaleji – jako kdyby vezlo těžký náklad, a také pojal podezření, když viděl poměrně nízko letící helikoptéru, která vypadala, že ho sleduje. Zastavil auto a pomalu ho prohlédl. Objevil skoro 100 kilogramů výbušnin skrytých v zadním sedadle a podél zadních dveří. Jediným myslitelným vysvětlením pro tento incident je, že auto bylo skutečně zadrženo úmyslně k použití proti šíitské čtvrti al-Khamidi v Bagdádu. Helikoptéra monitorovala jeho pohyb a očekávala „odporný útok zahraničních elementů.“
Podle Khaduriho byl „stejný scénář opakován v Mosulu na severu Iráku. V tomto případě byl život řidiče zachráněn, když se mu po cestě na policejní stanici, kde si měl vyzvednout svůj průkaz porouchalo auto. Mechanik při opravě zjistil, že rezervní pneumatika byla plně naložená výbušninou“.
Khadduri upozorňuje ještě na další „možná nesouvisející incident“, ke kterému došlo 28.dubna 2005 v Bagdádu. Tehdy zemřel řidič kamionu s dvojím kanadsko-iráckým občanstvím. Khadduri cituje zprávu CBC, podle které „některá média citovala nejmenované zdroje, podle kterých byl muž byl „naloženým“ cílem a zemřel po zásahu z americké vojenské helikoptéry. Zahraniční ministerstvo sdělilo, že stále okolnosti smrti jsou dále v šetření. Američtí představitelé popřeli jakoukoliv angažovanost.“
http://www.albasrah.net/maqalat/english/0505/Combat-terrorism_160505.htm
Další incident, také z dubna 2005, volá po vyšetření ještě naléhavěji. Jedna z jeho obětí je totiž ještě naživu. Kameraman CBS Andul Amir Younes byl lehce zraněn 5.dubna americkými silami „když filmoval následky výbuchu bomby v automobilu v Mosúlu.“ Americké síly se zpočátku omlouvaly za jeho zranění, ale o tři dny později ho zatkly na základě obvinění, že se „zabýval aktivitami proti koalici.“
Arianna Huffington ve svém detailním popisu této události zcela správně zdůrazňuje její „kafkovské“ vlastnosti: Younes je nyní zadržován v Abú Grajb i jinde více než 5 měsíců bez obvinění, bez žádného znamení, že by Pentagon měl proti němu nějaké důkazy a bez žádných známek, že by někdy mohl přijít k nějakému soudu a zde se bránit proti obvinění, která proti němu v budoucnu budou vznesena. Kromě opětovného potvrzení, že Pentagon je ochoten neustále porušovat i ta nejzákladnější pravidla humanity a demokratické jurisprudence, tento případ vyvolává i další otázku. Byl snad Youneszatčen podobně jako Iráčan jehož osud byl zmiňován na blogu Bagdad Burning, protože viděl – v případu Younese fotografoval více, než pro něho bylo dobré?
http://www.huffingtonpost.com/arianna-huffington/Kafka-does-iraq-the-dist_b_7796.html
Mnoho Iráčanů je přesvědčeno, že za útoky proti civilistům stojí okupační síly, aby ospravedlnily okupaci a vytvářeli mýtus Al-Kaidy, kterou používají pro podporu téměř všech svých vojenských akcí. Podobné je to i se Zarkávím, který se jako nadpřirozená bytost přesouvá z místa na místo, ale vždy má být právě tam, kde Američané bombardují irácká města (Fallúdža). Zarkáví se zdá podle zpráv v hlavních médií všude a nikde. Podle některých zpráv však Zarkáví zemřel už krátce po obsazení země na kurdském severu země a jeho rodina dokonce vykonala příslušné obřady. Více o tom píše zkušený a slavný novinář John Pilger, který psal už o válce ve Vietnamu v tomto článku:
http://www.antiwar.com/orig/pilger.php?articleid=7421
Mluvčí amerických a britských okupačních sil v Iráku rozhořčeně odmítají obvinění, že by jejich síly mohly být nějakým způsobem zapojeny do falešných teroristických útoků, či je předstírat. Ale můžeme si vzpomenout jak během osmdesátých let mluvčí RonaldaReagana s podobným výsměchem odmítali obvinění, že USA protizákonně dodávají zbraně vražedným Contras, dokud nebylo nákladní letadlo plné těchto zbraní sestřeleno nad Nikaraguou.
Z minulosti také známe případy odhalení spolupráce britských příslušníků tajných služeb (MI 5) se členy IRA a to dokonce na některých jejích bombových atentátech. Více o tomto podrobně zde: http://www.globalresearch.ca/index.php?context=viewArticle&code=KEE20050925&articleId=994
Incidenty, jako ten v Basře, jsou jako blesk uprostřed noci: předtím temné prostředí se náhle s šokující rychlostí ocitne ve velmi jasném světle. A my můžeme jasně vidět, o čem je vlastně tahle válka.
Ta se netýká ropy, i když ta patřila do dlouhodobých záměrů. Irácké studně nevyvěrají kvůli sabotážím. Wolfowitz přislíbil, že zisky z ropy uhradí válečné náklady – nyní musí Iráčané dovážet zpracovanou ropu zvenčí. Nejde tady ani o „zbraně hromadného ničení“ – to byla lež. A nejde ani o „demokracii“ – další lež, ledaže by tu temnou teokracii, vynořující se z ruin, bylo možné považovat za to nejlepší, s čím jsou Iráčané schopni přijít – a to se zdá být trochu tvrdé.
Tohle urychlené spojování Basry s Teheránem ukazuje, kam míříme. Čím dál více stupňované boje na hranici se Sýrií a obvinění Washingtonu, že Damašek aktivně pomáhá povstalcům jasně naznačují budoucnost. Blízkovýchodní pohyblivé schody se řítí plnou rychlostí vpřed a předzvěsti regionální války jsou všude okolo. V této válce jde o vyprovokování další velké války – s Iránem a možná i Sýrií. Cokoliv se dostaví první.
Messin, 28.9.2005