I když se to tak podle (ne)informací z médií nezdá – v Haagu třikrát týdně neustále pokračuje velmi zajímavá obhajoba Slobodana Miloševiče. V srbské televizi je přenos z Haagu každý den na programu, a téměř každý kdo tento proces sleduje, přichází k závěru, že Miloševič je nevinný. Více než 75 procent obyvatel Srbska věří v jeho nevinu.Miloševič je nyní populárnější, než byl kdykoliv předtím.
Důvodem této popularity je neuvěřitelná fraška, která se v nizozemském Haagu odehrává. My v Česku bohužel nemůžeme být přímými svědky a tak jsme odkázáni pouze na kusé (nebo žádné) zprávy z médií. Další možností je si všechno přečíst na internetu, ale k tomu je třeba umět anglicky, protože naši přední „odborníci“ a „balkanologové“ se k procesu vyjadřují velmi sporadicky a opatrně. Není divu, pokud by měli popravdě napsat, co se tam odehrává, sami by se značně znemožnili. Také nejsou za články podobného druhu ani placeni. Jsou placeni za něco zcela jiného, protože jinak si nelze vysvětlit jejich dlouhodobou ignoraci obhajoby.
Žalobce Nice minulý týden pouštěl videokazetu, kterou natočil svědek obžaloby VanLinden. Na kazetě mluvil anglicky! údajný „srbský četnik“ z Vukovaru během války. Dr.Vojislav Seselj, který svědčil v úterý 20.9.2005 při Miloševičově obhajobě, si povšiml zajímavé skutečnosti – takzvaný „četnik“ měl na videu snubní prsten na levé ruce, jako chorvatští katolíci, na rozdíl od pravoslavných Srbů, kteří nosí své snubní prsteny na pravé ruce. Šešeljovi neušlo také chorvatské prostředí (pozadí) videa.
Nice během křížového výslechu Šešelje obvinil, že svými projevy podněcoval nenávist proti Chorvatům a bosenským Muslimům.
Šešelj vysvětloval, že neklid a obavy vzbudil u krajinských Srbů vzbudil Franjo Tudjmansvými výroky i akcemi, a nikoliv bělehradská média, nebo on.
Dr. Šešelj řekl, že OTP kryla zprávu, kterou měla vydat už dříve tento rok, podle které bylo z Chorvatska vyhnáno Tudjmanovým režimem 100.000 Srbů už v roce 1991. Žalobce Nice byl nucen připustit existenci zprávy a řekl že byla dokončena v květnu.
Aby dokázal, že Srbové reagovali na nepřátelské provokace, a nikoliv na Šešeljovy řeči, nebo „propagandu Bělehradu“ , ukázal Miloševič u soudu kopii bosensko-muslimského časopisu „Vox“ z října 1991, který byl vydáván v Sarajevu.
Obálka časopisu sdělovala: „Divize Handžar je připravená…Vítáme příchod 4.říše“. Na obrázku byl Muslim v nacistické uniformě s vysokými botami, které stály na oddělené hlavě Radovana Karadžiče.
Šešelj si povšimnul, že členové bosensko-muslimských tzv. „zelených baretů“ se často sami označovali jako divize Handžar v odkazu na divizi SS z 2.světové války.
Žalobce Nice protestoval proti prezentaci této předválečné muslimské propagandy u soudu, protože je to prý „na tomto místě pobuřující“. Poznámka žalobce jasně předvedla politický zájem a ukázala, že tribunál je politický v samotné své podstatě.
Soudci samozřejmě stranili žalobci a zabránili Miloševičovi předložit tento důležitý důkaz o nepřátelské pro-nacistické propagandě publikované Chorvaty a Muslimy, který měl právě dokázat, že ta byla příčinou strachu Srbů a nikoliv agitace Šešelje a Bělehradu.
Později soudci svědectví násilně a neprocesně přerušili, protože Šešelj předložil další dokumenty ke Srebrenici.
21.9.2005 pokračovalo svědectví generála Bozidara Delice, které bylo přerušeno prázdninovou pauzou. Generál Delic pokračoval ve svědectví, které se týkalo výpovědiPaddyho Ashdowna (nynější protektor Bosny a Hercegoviny). Ashdown v roce 2002 u soudu prohlašoval, že byl svědkem toho, jak srbská armáda páchá zvěrstva v kosovských vesnicích. Nyní však vyšlo najevo, že některé vesnice jmenované Ashdownem nebyly vůbec v Kosovu, ale leží až v Albánii.
Aby pomohl Delicovi, získal Miloševič z bělehradského vojenského institutu 3D mapy Kosova. Tyto mapy dokázaly, že z místa, na kterém se měl Ashdown podle své výpovědi nacházet, nebylo možno na jmenované vesnice vůbec dohlédnout. Miloševič později řekl, že by byl ochoten svědectví přijmout, pokud by měl Ashdown rentgenové oči a schopnost vidět skrz hory.
Když Miloševič ukázal u soudu článek z britských novin, kde se psalo o tom, že Ashdownbyl identifikován jako agent britské MI6, soudci se rozzuřili a pohrozili, že pokud budeMiloševič takto pokračovat, Delicův výslech musí skončit.
Miloševič se tedy vzdálil od případu Ashdowna a zaostřil pozornost na spolupráci UCK a NATO.
Gen Delic svědčil o tom, že některé jednotky UCK, měly na jednom rameni našitou i americkou vlajku. Delic proti takové jednotce bojoval u hory Pastrik.
Delic citoval z knihy Wesleyho Clarka (velitel bombardovací akce proti Jugoslávii v roce 1999) kde poukazuje na důležitost podporovat UCK, aby se udržela právě na této hoře. Gen. Delic dodal, že UCK disponovala pokročilou americkou radarovou technologií, kterou mohli dostat jen se schválením vlády USA.
Ve středu 21.9.2005 obhajoba pokračovala Delicovým svědectvím. Delic začal číst děkovný dopis UCK, který poslala veliteli bombardování Wesleymu Clarkovi: „ Přijměte naše díky… V tom okamžiku byl bohužel soudci přerušen, kteří za žádnou cenu nechtěli, aby u soudu zazněl celý obsah tohoto dopisu.
V další části Miloševič vyvrátil dřívější tvrzení svědka obžaloby – generálaDrewienkiewicze, že členové KVM (Kosovská verifikační mise) neměli přístup k zajatým členům UCK na hoře Pastrik.
Miloševič povolal jiného člena KVM – Roberta Hendrieho. Pan Hendrie sloužil jako KVM pozorovatel a dosvědčil, že pozorovatelům byl přístup k vězňům
umožněn, a že dokonce pořídil jejich fotografie. Dodal, že armáda nebránila KVM v ničem, a že zadržení vězni byli později propuštěni.
Toto je pro obžalobu velice nepříjemné, protože generál Drewienkiewicz je jedním z klíčových svědků v případu Račak, a nyní byl odhalen jako lhář.
Messin, 23.9. 2005 ZDROJ