Prezident při spoléhání se na tisíce soukromých vojáků přehlíží znepokojující příklad zapletení vojensko průmyslového komplexu.

Současně s vystoupením prezidenta Bushe s pravidelným projevem o stavu Unie dostalo pět amerických rodin zprávu, která se už stala naprosto běžnou: Jejich milovaní byli zabiti v Iráku. Ale v tomto případě se ani jednou nejednalo o „civilisty“ jak prohlašovala řada novinových zpráv, ani se nejednalo o vojáky americké armády. Byli to výborně trénovaní žoldáci, rozmístění do Iráku tajnůstkářskou soukromou vojenskou společnostní sídlící v Severní Karolíně – firmou Blackwater.

Společnost se dostala na titulní stránky novin v roce 2004, kdy byli její čtyři vojáci zabiti a následně spáleni v sunnitském městě Fallujah (Fallúdža) . Incident, při kterém byla jejich mrtvá těla vláčena davem byl významným předělem války. Událost zažehla opakovaná americká obléhání města a pomohla podpořit irácký odpor, který dodnes sužuje okupaci.

Teď je o společnosti Blackwater v médiích opět slyšet, a připomíná nám to, jak byla válka zprivatizována. V úterý byla v jedné z nejnásilnějších oblastí Bagdádu sestřelena jedna z helikoptér společnosti. Zabití muži poskytovali diplomatické zabezpečení jako součást 300 milionového kontraktu, který uzavřelo se společnostní Blackwater ministerstvo zahraničí USA. Kontrakt se datuje už od roku 2003, kdy společnost zajišťovala ochranu pro prvního poválečného správce Iráku – Paula Bremera. Současný americký velvyslanec Zalmay Khalizad, který je také chráněn firmou Blackwater řekl, že si šel prohlédnout do márnice těla mrtvých mužů a trvá na tom, že okolnosti jejich smrti jsou nejasné kvůli „nepřehledné válečné situaci.“

Bush se během své řeči o stavu Unie o sestřelené helikoptéře ani slůvkem nezmínil. Zmínil ale záležitost, která dělá z privatizace války základní pilíř jeho irácké politiky – potřebu více vojáků. Prezident navštívil Kongres kvůli schválení navýšení množství vojáků v aktivní službě přibližně o 92.000 mužů během následujících pěti let. Přitom utrousil zmínku o hlavní iniciativě, která představuje významný vývoj v katastrofické rekonstrukční válečné mašinérii: Civilním rezervním sboru (Civilian Reserve Corps).

„Takový sbor by fungoval jako naše armádní rezerva. Ulehčilo by to tlak na ozbrojené síly tím, že by to umožnilo najmout civilisty v rozhodujících momentech na mise do zahraničí, když je Amerika potřebuje,“ prohlásil Bush. To je přesně to, co už administrativa udělala, převážně za zády amerických občanů a s malým vstupem Kongresu, což je revoluce ve vojenských záležitostech. Bush a jeho političtí spojenci používají dolary daňových poplatníků k provozování laboratorního outsourcingu. Irák je jejich Frankenstein monstrem.

Už předtím představovali soukromí dodavatelé v Iráku druhou největší „sílu“. Podle posledních čísel ze zprávy vládní kanceláře je v Iráku okolo 100.000 dodavatelů/podnikatelů, ze kterých tvoří soukromí vojáci počet 48.000. Tito vojáci působili bezpochyby téměř bez právního dozoru, nebo účinných legálních zábran a byli pro okupaci nevyhlášenou možností expanze. Mnozí z nich berou 1.000 dolarů denně, což je o hodně více než vojáci v aktivní službě. Navíc jsou tyto jednotky výhodné i politicky, protože jejich úmrtí se nepočítají do oficiálních ztrát.

Prezidentem navrhovaný Civilní rezervní sbor nebyl jen jeho nápadem. Jeho zprivatizovanou verzi vypustil do vzduchu už před dvěma lety Erik Prince, uzavřený mega milionář, konzervativní vlastník Blackwater USA a muž, který celá léta sloužil jako klamavý vůdce propagandistické kampaně za obnovení žoldáků jako legitimních sil. Na začátku roku 2005 Prince – jako největší finanční podporovatel prezidenta a jeho spojenců – prosadil na vojenské konferenci ideu „brigádních dodavatelů“ jako doplnění oficiální armády.

„V Pentagonu panuje zděšení z neustálého zvětšování velikosti armády,“ prohlásil Prince. Úředníci „chtějí navýšit stavy o 30.000 lidí a mluví o výdajích mezi 3,6 až 4 miliardami. Dobře, podle mých výpočtů to je 135.000 dolarů na vojáka. „Mohli bychom to jistě udělat levněji“, dodal Prince.

A Prince není jen muž s nápadem: je to muž s vlastní armádou. Blackwater začal v roce 1996 se soukromým výcvikovým táborem „k naplnění očekávaného požadavku na vládní outsourcing.“ Dnes jeho kontrakty běží od míst hluboko uvnitř armády a tajných služeb až k nejvyšším místům Bílého domu. Zajistil si status něčeho jako elitní pretoriánské gardy pro celosvětovou válku proti terorismu, s největší soukromou vojenskou základnou na světě, flotilou 20 letadel a 20.000 připravených vojáků.

Od Iráku, Afghánistánu, hurikánem zpustošených ulic New Orleansu až k setkáním s guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem v souvislosti s reakcí na pohromy v Kalifornii se firma Blackwater představuje jako FedEx obrany a domácích bezpečnostních operací. Taková moc v rukou jedné společnosti, řízené moderním křižákem a člověkem financujícím prezidenta ztělesňuje „vojensko průmyslový komplex“, před kterým varoval prezident Eisenhower v roce 1961.

Další privatizování státní válečné mašinérie – nebo vynalézání nových zadních vrátek pro vojenskou expanzi pod vymyšlenými názvy jako Civilní rezervní sbor – bude představovat zničující ránu budoucnosti americké demokracie.

Překlad Messin, 28.1.2007 Zdroj