Výbuchy náloží, které poničily pozlacenou kupoli mauzolea významné šíitské svatyně v iráckém městě Samarra jsou základním kamenem Bushových psychologických operací (psy-ops) v Iráku. Proto je nutné nezávislé vyšetřování a vypátrání, kdo je za tuto akci skutečně odpovědný. Útok byl použit jako zásadní, přelomová a nenadálá událost, která měla odklonit odpovědnost za stovky tisíc iráckých obětí a více než tři miliony uprchlíků. Ti jsou oběťmi americké okupace a nikoli občanské války.

Výbuchy byly zosnovány lidmi, kteří věří, že mohou ovládat veřejnost pomocí řízeného vnímání. Prakticky to znamená, že vytvoří události, které mohou být použity k podpoře jejich extrémně pravicové doktríny. V tomto případě bylo zničení mešity použito ke zmatení veřejnosti ohledně skutečného počátku vzrůstajícího sektářského napětí a nepřátelských akcí. Boje mezi sunnity a šíity jsou předvídatelným výsledkem nepravidelných výbuchů a násilí, které nesou znaky tajných operací uskutečněných zpravodajskými službami. Většina iráckého pekla je výsledkem masivního množství proti-povstaleckých operací (black-ops) a nikoli občanské války.

Zdá se, že nový a intenzivní přístup Pentagonu k psychologickým operacím (psy-ops) je odvozen z teorií bývalého činitele ministerstva zahraničí USA Philipa Zelikowa (který také zasedal v komisi vyšetřující události z 11.září 2001). Zelikow je expert na vytváření a udržování „veřejných mýtů“, či „veřejných domněnek/předpokladů“. Jeho teorie podrobně rozebírá, jak je lidské vědomí formováno „ožehavými událostmi“ , které tak nabírají „mimořádnou důležitost“ a tak mohou pohnout veřejným míněním ve směru zvoleném politiky.

V prestižním časopisu Foreign Affairs (č.11-12/1998) Zelikow jako spoluautor článku „Katastrofický terorimus“ spekuluje, že pokud by byl bombový atentát na World Trade Center v roku 1993 úspěšný, „následná hrůza a chaos by překonaly naše schopnosti to popsat.“ „Takovýto čin katastrofického terorismu by byl mezníkem v americké historii. Mohl by zahrnovat nebývalé ztráty na životech i majetku a podkopat zásadní americký pocit bezpečí, jako to udělal test bomby Sovětů v roce 1949. USA by mohly zareagovat drakonickými opatřeními, omezením občanských svobod, umožněním širšího sledování občanů, zadržováním podezřelých a použitím smrtelné síly. Mohlo by následovat více násilí, jak teroristických útoků, tak amerických protiútoků. Američané by mohli později odsoudit své vůdce pro nedbalost a nevčasné reagování na terorismus.“ ( )

Zelikowův článek předpokládá, že když se vytvoří „ožehavá událost“ (taková jako 9/11 nebo vyhození svatyně do vzduchu) je možné nasměrovat veřejnost jakýmkoliv směrem, který si vyberou. Jeho teorie zcela závisí na „vztahu státu a médií“ na který se může spolehnout při šíření jednotné propagandy. V dnešním světe neexistuje spolehlivější systém propagandy než západní média.

Nové stopy v případu odpálení svatyně

V případě bombového útoku na svatyni v Sámaře se objevily nové stopy, které naznačují, že tvrzení Bushovy administrativy jsou lživá. Článek „O rok později, zlatá mešita stále v ruinách“ – Marc Santora – New York Times) poskytuje svědectví očitého svědka o tom, co se skutečně před rokem stalo:

„Správce svatyně, popisující to, co se stalo v den útoku, zůstává v anonymitě, protože se obává, že mluvení s Američanem by ho mohlo stát život. Přibližný obrys jeho popisu byla potvrzen americkými a iráckými úředníky. Noc před explozí, těsně před dvacátou hodinou dne 21.února 2006 západního kalendáře, vniklo do mešity komando v uniformách vydávaných ministerstvem vnitra. Správce říká, že byl zbit, svázán a zamčen v místnosti. Během noci, říká, byl slyšet zvuk vrtání do zdí, jak útočníci umísťovali výbušniny, očividně takovým způsobem, aby způsobily co největší škodu na kopuli.“ (NY Times)

Samozřejmě, jestliže měli muži oblečené „uniformy jaké vydává ministerstvo vnitra“, pak je logické začít vyšetřování na ministerstvu vnitra. Ale tam k žádnému vyšetřování nikdy nedošlo a po správci nikdo nikdy nežádal, aby svědčil o tom, co viděl v noci před výbuchem. Nicméně, pokud říká pravdu, nemůžeme vyloučit možnost, že polovojenští dodavatelé (žoldáci) nebo operační specialisté (zpravodajští/tajní) agenti ministerstva vnitra mohli mešitu zničit za účelem vytvoření dojmu rodící se občanské války.

Není to tak, že Bush chce odvést pozornost od okupace a ukázat, že skutečný konflikt je mezi šíity a sunnity?

Je nepravděpodobné, že byla mešita zničena „sunnitskými povstalci nebo Al-Kaidou“, jak tvrdí Bush. Samarra je převážně sunnitské město a sunnité mají téměř tolik respektu k mešitě jako kulturní ikoně a svatyni jako šíité.

The Times také přidávají, „je jasné, že útok byl pečlivě naplánovaný a vypočítavý.“

Opět pravda. Z rozsahu škod můžeme vidět, že práce byla uskutečněna demoličními odborníky a nikoli pouze „povstalci nebo teroristy“ s výbušninami.

The Times dokonce poskytují motiv útoku: „Zlí lidé použili tento incident k rozdělení Iráku na odporném sektářském základě.“

Bingo! Vláda USA opakovaně incident opakovaně použila ke zdůrazňování rozkolu, vyprovokování rozhořčení a prodloužení okupace.

Nakonec si The Times povšimly podobností mezi 11.zářím 2001 a odpálením Zlaté mešity: „mohu to charakterizovat jako přesně to, co se stalo Světovému obchodnímu centru.“(NY Times)

Skutečně, odpálení kupole mešity je zopakováním 11.září. V obou případech bylo úmyslně zrušeno nezávislé vyšetřování a byl okamžitě poskytnut pečlivě připravený příběh. Vládní verze událostí byla extrémně rozhodující pro podporu politiky Bushovy administrativy.

Zrovna tak, jako bylo 11.září 2001 využito k ospravedlnění rozšíření moci „unitárního“ prezidenta, vykuchání občanských svobod a permanentního válečného stavu; tak rovněž odpálení Zlaté mešity bylo použito k vytvoření smyšleného příběhu o hluboce zakořeněném sektářském násilí, které nemá žádný historický precedens. Obě události potřebují být vystaveny důkladnému a nezávislému vyšetřování.

Bushova administrativa konzistentně opustila politiku „založenou na realitě.“ Vládne prostřednictvím demagogie, násilí a podvodu.

11.září 2001 a Zlatá mešita jsou základními kameny „strategicky informačního“ programu Pentagonu. Je to válka nasměrovaná na americký lid a silně se spoléhá na sílu mýtu.

Kdo je varován, je i připraven.

Překlad Messin, 19.2.2007 Zdroj