Dalším svědkem, který vystoupil dne 2.3.2005 při Miloševičově obhajobě byl NěmecDiemar Hartwig. Tento svědek byl od listopadu 1998 do 19. března 1999 šéfem Kosovské pozorovací mise Evropské unie ( European Union Monitoring Mission – EUMM). Mise se musela v březnu 1999 evakuovat, protože již hrozilo bombardování NATO. D. Hartwig je důstojníkem německé armády a nedávno se vrátil z mise v afghánském Kábulu.
Každý pozorovatel a pracovník mise EU podával hlášení z terénu přímo Hartwigovi. Svědek byl také v pravidelném kontaktu s Ibrahimem Rugovou a s dalšími kosovsko-albánskými činiteli, včetně UCK a jejího vedení. Dále byl také v kontaktu se srbskými a jugoslávskými úředníky, mezinárodními a místními novináři, stejně jako s různými NGO (nevládní organizace)
Na základě své vysoké funkce sestavoval Hartwig denní, týdenní a měsíční hlášení pro Evropskou unii o místní situaci v Kosovu. Své zprávy sestavoval podle hlášení svých podřízených pozorovatelů z terénu, stejně tak využíval své vlastní kontakty a osobní zážitky.
Když byla mise EUMM evakuována před agresí NATO, tak se Hartwig vrátil do Německa. Zde byl šokován, když viděl jakým způsobem informují západní média o situaci v Kosovu.Hartwig v Haagu řekl, že tam byl obrovský rozpor mezi realitou na místě a mediálním zpravodajstvím.
Už když byl v Kosovu, tak měl příležitost sledovat, jak média a západní NGO nesprávně informují. Hartwig se osobně vypravil na stadion v Prištině, když slyšel zprávy médií, podle kterých se tam měl nacházet srbský koncentrační tábor pro Albánce. Před soudem dosvědčil, že nenašel jediný důkaz o existenci tohoto tábora.
Při jiné příležitosti byli Srbové obviněni z masakru Albánců v Srbici a pohřbení těl v masových hrobech. Hartwig se vypravil na místo a zjistil, že bylo skutečně zabito 40 Albánců, ale ne Srby. Očitý svědek mu řekl, že jedni Albánci zabili jiné kvůli krevní mstě.
Hartwig svědčil, že UCK provokovala přestřelky a že jugoslávská armáda a policie jen reagovala na provokace. Hartwigův názor byl ten, že srbská odezva byla vždy disciplinovaná.
Svědek vyjádřil nespokojení nad skutečností, že zprávy, které posílal evropských vládám o situaci v Kosovu, nebyly promítnuty v oficiálních publikacích těchto vlád. Harwig dále řekl, že když nastoupil jako šéf mise EUMM, tak mu kolegové na místě říkali, že tam je pokračující rozpor mezi zprávami, které z Kosova posílají svým vládám, a mezi tím, co vlády říkají svým občanům.
Podle informací, které měl Hartwig jako šéf mise EU v Kosovu k dispozici, bylo více Albánců zabito jinými Albánci, než srbskými silami. Hartwig také v Haagu řekl, že rozhodně nebyl žádný důvod, aby NATO zasahovalo v Kosovu proti Srbům.
Hartwig řekl, že popisy srbských krutostí, které vyprávěli Albánci, byly úmyslné (spiklenecké) a sloužily účelu poskytnout NATO důvod k napadení Jugoslávie. Dále řekl, že média démonizovala Srby za účelem sloužit potřebám politiků, kteří horlili napadnout Jugoslávii.
Hartwig obvinil média, že selhala při úkolu dodržet politickou zodpovědnost, a že posloužila jako sluha politikům. Obvinil je ze špatného zpravodajství o Kosovu. Hartwigřekl, že média hlásila každou hroznou věc, kterou Albánci řekli o Srbech, aniž by se na cokoliv ptala, či ověřovala, protože chtěla dát NATO záminku k útoku.
Za celou dobu Hartwigova pobytu v Kosovu až do evakuace kvůli bombardování nikdy neviděl, ani nedostal žádnou zprávu o tom, že by srbské bezpečnostní síly vyháněly Albánce z domovů. Šéf mise EU svědčil, že Srbové chtěli nalézt mírové řešení, které by bylo spravedlivé pro všechny. Zatímco Albánci chtěli mono-etnické Kosovo, kde by dominovali Albánci a které by se spojilo s Albánií.
Svědek říkal, že Albánci mluvili o západní Makedonii jako o „makedonské části Albánie“ a o jižní části Černé hory mluvili jako o „černohorské části Albánie“. Hartwig řekl, že jeden s albánských vůdců mu řekl, že chtějí Kosovo „ne se Srby“ a „ne pod Srby“. Jinými slovy – záměr Albánců byl zavit se Srbů a odtrhnout se od Srbska.
Hartwig popsal UCK jako ilegální armádu, jejíž aktivity byly namířeny proti míru a proti mírovým jednáním. Svědčil, že UCK provokovala srážky. Dále jasně řekl, že jugoslávská armáda a policie nikdy neprovokovala nějaké boje. V pokračování svého svědectví řekl, že armáda a policie se ovládala od nějakých pomstychtivých útoků na UCK. Podle svědka byl generál Lukic horlivý dodržovat dohodu Miloševič-Hoolbroke, aby Srbsko nemohlo být obviňováno z jednání ve zlém úmyslu. Podle svědka policie chránila životy civilistů.Hartwig nikdy neviděl, ani nedostal žádnou zprávu o tom, že by Srbové útočili v Kosovu na civilisty. Říkal, že byly některé případy, kdy se civilisté dostali do křížové palby mezi policií a UCK, ale že to byla vždy UCK, která začala střet, obvykle napadením policie.
Svědek svědčil, že UNHCR zveličoval množství uprchlíků v Kosovu. V jednom případě hlásili, že se k makedonským hranicím blíží skupina 3.000 uprchlíků, ale když pozorovatelé mise EUMM začali počítat, tak spočetli 400 lidí. V jiných případech z UNHCR hlásili určitý počet uprchlíků z jedné vesnice a hlášené množství bylo přitom 2x až 3x větší než počet obyvatel celé vesnice.
Pan Hartwig vysvětloval, že mise EUMM nebyla to samé jako KVM. Evropská unie založila EUMM a ta byla v Kosovu jako první. Mediálně známější mise KVM přišla ne scénu později, byla založena OSCE a vedl jí Američan William Walker (ten už se postaral, aby z Kosova přicházely pouze ty „správné“ zprávy, pozn. Mess)
Messin, 17.3. 2005 ZDROJ: http://www.slobodan-milosevic.org/news/smorg030205.htm