V pondělí 23.1.2006 pokračoval po pětitýdenní pauze proces se Slobodanem Miloševičemv Haagu.
Prvním svědkem obhajoby byl plukovník jugoslávské armády Milan Kotur, který byl v letech 1998-1999 šéfem týmu pro spolupráci mezi jugoslávskou armádou (VJ) a OSCE Kosovskou verifikační misí (KVM).
Po podrobném popisu dohod, které mezi sebou měly tyto dvě strany Kotur dodal, že většina personálu KVM se chovala profesionálně. Popsal však několik incidentů, kdy pracovníci KVM jednali mimo jejich mandát. Jednalo se většinou o neoprávněné překračování hranic apod.
Zatímco svědek svědčil příznivě o spoustě nižších pracovníků KVM, tak k jejímu vedení vyslovil vážnou kritiku.
Popisoval vedení KVM jako nečestné a neobjektivní ve svých hlášeních. Vysvětloval, že zprávy KVM byly vždy benevolentní k UCK (KLA) a příliš kritické k jugoslávské straně. Verze událostí podle UCK byla vždy přijata naprosto bez otázek, zatímco jugoslávská strana musela vždy poskytnout důkazy a důvody, proč udělala to, či ono.
Plukovník Kotur svědčil, že přítomnost KVM měla pro Kosovo destabilizující účinek. Před příchodem KVM totiž byla UCK zmatená a slabá, ale od doby kdy na území vstoupila KVM se stala UCK silnější a lépe organizovanou.
Svědek dále mluvil o známých skutečnostech:
– UCK získala většinu zbraní z vyrabovaných armádních skladů při nepokojích v sousední Albánii v roce 1997
– primární obětí UCK byli neloajální albánští civilisté, ne-albánští civilisté a jugoslávské bezpečností síly
Jako muž pověřený vztahy s misí OSCE/KVM plukovník Kotur dosvědčil, že tato byla informována o všech aktivitách jugoslávských bezpečnostních sil. Toto potvrdil ukázáním denních a týdenních záznamů, které byly předkládány KVM. Tyto zprávy zahrnovaly detaily o veškeré činnosti a pohybu jednotek, incidenty a boje.
Tyto zprávy také ukazovaly charakter boje Kosovu. UCK vždycky první zaútočila a následně byly státní složky nuceny odpovědět. Plukovník Kotur svědčil, že odezva byla vždy úměrná, a že státní bezpečnostní síly zacházely s albánskými civilisty vždy lidsky.
Svědek vypověděl, že největší spor s KVM byl kolem událostí v Račaku. Jugoslávská vláda i KVM měli dohodu, že žádná strana nebude mluvit s médii, dokud nebude uskutečněno řádné vyšetření a zjištěna fakta.
Přesto šéf KVM americký diplomat William Walker svolal tiskovou konferenci, kde obvinil srbské jednotky z masových poprav v Račaku. Dodatečné vyšetřování prokázalo, že tam k žádnému masakru nedošlo. Kriminalistická věda ukázala, že lidé, kteří zemřeli v Račakubyli zabiti, když se přímo účastnili ozbrojeného boje – nebyli masakrováni.
Plukovník Kotur dosvědčil, že velitel KVM, polský generál Drewienkiewicz mu volal pozdě v noci 15.ledna (v den proti-teroristické akce v Račaku). Během tohoto rozhovoruDrewienkiewicz řekl, že ověřovatelé/pozorovatelé KVM – ti kdo byli svědky operace z první ruky – hlásili, že v boji bylo zabito 8 nebo 6 osob.
Ovšem hned ráno kontaktoval svědka Drewienkiewicz znovu. Tentokrát během rozhovoru obvinil srbskou policii z masakrování „žen a 8letých dětí“ v Račaku. Ve skutečnosti nebyly v Račaku zabity žádné 8leté děti, a jediná žena, která přišla o život, byla známá jako členka UCK (KLA).
Během druhého rozhovoru Drewienkiewicz hrozil, že řekne médiím o údajných činech srbské policie. Svědek ho nutil ať vyčká, než bude moci být uskutečněno řádné vyšetřování, aby se mohla určit fakta. Dokonce generálovi nabídl, že se by KVM mohla účastnit každého kroku vyšetřování.
Generál Drewienkiewicz odmítnul čekat na vyšetření a řekl plukovníkovi Koturovi, že Američan William Walker je už se skupinou novinářů na cestě do Račaku.
Podle zprávy vyhotovené 12.ledna 1999 pozorovateli OSCE/KVM ve Stimlje, UCK (KLA) plánovala vymyslet „srbské zločiny“, za účelem lživě obvinit armádu a policii. Je dobré poznamenat, že Račak je v okrese Stimlje, a 12.ledna bylo pouhé tři dny před operací v Račaku. Je ironií, že tento dokument poskytlaMiloševičovi sama obžaloba.
Tyto interní dokumenty KVM také ukázaly, že William Walker se pokusil potlačit zprávy o tom že UCK unesla členy MUP a VJ sloužící v prostoru Račaku. Dokumenty ukázaly, že Walker se rozzuřil na personál KVM, když se doneslo do Washingtonu, že došlo k únosům.
Kromě Račaku také svědek podal svědectví o jednáních s nadřízenými personálu KVM. Popsal arogantní chování generála Drewienkiewicze. Při jedné příležitosti Drewienkiewiczobvinil jugoslávskou armádu ze střelby na personál KVM, ačkoliv KVM důstojníci naléhali, že jediný kdo na ně střílel byla UCK.
Když Drewienkiewicz dříve svědčil jako svědek obžaloby, tak se vychloubal, že obětavě spal na podlaze své kanceláře s telefonem, aby vyjednal vydání srbských policistů, kteří byli drženi UCK jako rukojmí.
Plukovník Kotur ale vysvětloval, že Drewienkiewicz žádnou takovou věc neudělal. Rukojmí byli propuštěni, když se srbské úřady dohodly s UCK na výměně za jejich zajatce.
Svědek dále komentoval dřívější svědectví jednoho z důstojníků KVM. KanaďanMaisonnevue tvrdil jako svědek obžaloby, že generál Jelič se odmítal s ním setkat po událostech v Račaku. Svědek ale informoval, že Maisonnevue a Jelič se setkali bez problému, a že on sám byl osobně na setkání přítomen, protože ho jako pověřená osoba přímo dojednal.
Druhým případem , ke kterému se svědek vyjádřil byl plukovník Richard Ciaglinski, který dříve na uzavřeném slyšení tvrdil, že mu měl Kotur ukázat mapu Kosova a říkat mu, že jugoslávská armáda přišla očistit Kosovo od veškeré albánské populace.
Plukovník Kotur popřel, že by někdy řekl plukovníku R. Ciaglinskimu takovou věc a označil ho za lháře. Bezpečnostní síly neměly žádný plán očistit Kosovo od albánské populace.
Messin, 29.1. 2006 ZDROJ