Paddy Ashdown včera odvolal s funkcí na 60 bosenskosrbských politiků a činitelů. Místodržící Ashdown má rozsáhlé pravomoci. Například může vydávat vlastní zákony bez schválení parlamentu a zároveň může také zákony parlamentů v Bosně a Hercegovině rušit. Může propouštět volené politiky i státní zaměstnance. Důvodem pro odvolání je podle Ashdowna neochota spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Mezi odvolanými je i předseda parlamentu RS Dragan Kalinič Srbská demokratická strana), ministr vnitra Zoran Djerič (Strana demokratického rozvoje). Odstraněna byla řada dalších politiků, starostů měst a obcí, poslanců, policistů i důstojníků. Ashdown, který se netají sympatiemi k Muslimům, mezi kterými je řada extremistů a Bosna se kvůli nim stává stále nebezpečnějším místem s aktivitami islamistických teroristických skupin prohlásil o propuštěných Srbech: „jsou to zkorumpovaní zločinci, proto jsem se je rozhodl odstranit z funkcí“. Podle Ashdowna tito lidé „pomáhají válečným zločincům“. Ashdown přitom pěl chválu na nedávném pohřbu muslimského vůdce a bývalého prezidenta Izetbegoviče (2003), který byl sám tribunálem stíhán pro válečné zločiny. Tribunál ale tuto „nevhodnou“ informaci sdělil novinářům pro jistotu až den po jeho smrti.

Prezident RS Dragan Cavic, který byl nedávno Ashdownem přinucen k potupnému vystoupení v televizi, aby zde „doznal“ srbskou vinu za Srebrenici, označil Ashdownova opatření za drastická. Obvinil mezinárodní společenství, že odvoláním tak velkého množství lidí vyvolalo v jeho zemi „nejvážnější institucionální krizi“. Dále řekl, že Ashdownova rozhodnutí jsou „drastická, bezprecedentní a nemají obdoby v dnešním demokratickém světě.“ Cavic se také vyslovil obavu, že toto rozhodnutí nahraje muslimským a chorvatským politikům v Bosně, kteří usilují o zrušení srbské entity.

Sesazený předseda parlamentu Kalinič, který zároveň ztrácí i svůj příjem a nárok na důchodové a zdravotní pojištění prohlásil tento krok za „nejbrutálnější politickou čistku na politické scéně Republiky srbské“.

Do událostí zapadá i včerejší prohlášení žalobkyně ICTY Carly Del Ponte médiím, že se do včerejšího večera pravděpodobně podaří zatknout Radovana Karadžiče. Na podrobnosti odmítla Ponteová novinářům odpovědět. Karadžič samozřejmě zadržen nebyl, ale podle dnešního tisku (například deník Právo) bylo odvolání politiků reakcí na tento již třetí neúspěch v tomto roce. To naznačuje, že prohlášení Ponteové k médiím, při kterém odmítla zveřejnit podrobnosti mohlo být jen propagandistickou přípravou a podporou pro brutální Ashdownovu čistku.

 

messin, 1.7.2004