Zvláštní zmocněnec OSN pro Kosovo, bývalý finský prezident Martti Ahtisaari podotknul, že Srbsko musí během jednání o konečném statusu Kosova vzít v úvahu dědictvíMiloševičova režimu. Při probíhajících rozhovorech 8.srpna ve Vídni Ahtisaari podle bělehradských vyjednavačů (podle všech čtyřech přítomných) řekl, že „Srbové jsou vinni jako národ.“ Následně se to snažil jeho mluvčí překroutit tím, že poznámka byla zkreslena a vytržena z kontextu.

Srbský premiér Vojislav Koštunica vydal množství prohlášení říkajících, že „ačkoliv jeAhtisaari pověřen mandátem umožňujícím vést jednání za účelem kompromisu, historického rozhodnutí založeného na principech mezinárodního práva – zdá se, že dělá vše proti… v minulosti při několika příležitostech víceméně tajně radil radil/sděloval, že kompromis a jednání jsou nadbytečná, protože řešení už existuje a je pouze potřeba, aby bylo uskutečněno – je to nezávislé Kosovo. Pro toto řešení, které je v přímém rozporu s mezinárodním právem nabídl nyní Ahtisaari zdůvodnění – připojil se tak ke stoupencům nejtemnější myšlenky historie lidstva – kolektivní viny celých národů…

Ahtisaari tak nejen pošlapal jemu svěřený mandát, ale vyhlásil válku mezinárodnímu právu, demokratickým hodnotám a historickým faktům… což představuje hrozbu nejen pro Srbsko dnes, ale může brzy představovat hrozbu pro jiné země i celý svět.“

Bývalý americký velvyslanec v Bělehradě William Montgomery řekl, že ve Vídni probíhající rozhovory o budoucím stavu Kosova jsou „fraška režírovaná mezinárodním společenstvím. Dokonce i vyjádřeních různých reprezentantů kontaktních skupin dávají signály nevyhnutelného výsledku tohoto procesu – nezávislého Kosova.“

Je pravda, že Ahtisaari nebyl prvním z představitelů mezinárodního společenství, který učinil takovéto skandální výroky. Podobné výroky jsme slyšeli od „srbofóbů“ jako jsouMorton Abramowitz, nebo celá Mezinárodní krizová skupina (ICG), když vyčerpali své argumenty a pádné důkazy pro zdůvodnění, proč má být udělena nezávislost srbské provincii ovládané albánskými kriminálníky, válečnými zločinci a teroristy. Nicholas Burnsz amerického ministerstva zahraničí dokonce uvedl, že Kosovo je jedinečný případ. Toto kontrastuje s opakovanými výroky ruských činitelů, včetně Putina, že nezávislost Kosova by byla jasným precedentem v mezinárodním právu, který nelze plánovat nejen s ohledem na zmrazené konflikty v bývalém sovětském prostoru. Z toho důvodu by tak byla otevřena po Iráku další Pandořina skříňka s potencionálně špatnými důsledky pro svět. Tato Pandořina skříňka by vedla k vytvoření mikro-národních států, což by vedlo ke zvýšení počtu zemí OSN přes číslo 400 a během doby k zavinění trvalých válek. Opravdu chce svět vidět dvě Albánie?

Ahtisaari by měl myslet na to, že reprezentuje generálního tajemníka OSN KofihoAnnana, jehož kontinent byl nejznámější obětí rasismu. Na podporu srbské vlády bylo chytré objasnit Kofi Annanovi Ahtisaariho sdělení. Jak poukázala šéfka koordinačního centra pro Kosovo dr. Raskic-Ivic „výroky, že Srbové jsou odpovědni jako národ, nebo že nějaký národ je odpovědný jako celek, je jeden z axiomů fašismu a to prostě nemůžeme ignorovat.“

Třetí říše podporovala a zaváděla rasismus ve 20.století, když prohlašovala nadřazenost árijské rasy. Dokonce ani po všech nacistických hrůzách, včetně holokaustu nebyli Němci považováni za vinné jako národ. Německá spolková republika i NATO byly vytvořeny v roce 1949. Demokratické Německo se připojilo k NATO v roce 1955, což byl důležitý krok v poválečné rehabilitaci země. Tento příklad ukazuje, jak nesmyslný je názor, že celý národ je zodpovědný za prohřešky svých vůdců, nebo jednotlivců. Srbové na druhou stranu odstranili Miloševiče sami při nekrvavém převratu. Přesto nebylo ani po šesti letech této demokracii dovoleno ani připojení k programu Partnerství pro mír, protože nebyl do Haagu dodán generál Mladič. Jeho údajné válečné zločiny jsou přitom absolutně převýšeny tím, co udělali nacisté za 2.světové války. Kde je bin Ládin?

Co je to srbské historické dědictví, které musí být započítáno do procesu jednání o konečném stavu a co je to albánské dědictví, které se Ahtisaari a jiní rozhodli ignorovat? Srbsko by mělo požadovat od Kontaktní skupiny a dalších vysvětlení co přesně je ta historická odpovědnost. Tisíce let stará historie zřejmě začíná a končí Miloševičem. Předtím ani poté se nic nestalo! Dokonce i během Miloševičovy éry jsou používány propagandistické pohádky místo tvrdých faktů.

Miloševič měl například etnicky vyčistit a vyhnat Albánce. Během zlých bojů mezi povstalci UCK z Albánie, podporovanými islámským světem včetně Al-Kaidy a západními zpravodajskými službami došlo asi ke 2.000 surovostem na všech stranách, ale hlavně mezi UCK a srbskou policií. Existovaly některé přesuny civilistů v Kosovu, ale nejen Albánců, nýbrž i Srbů, Rómů a dalších. Tvrzení, že Miloševič deportoval 800.000 Albánců do Makedonie a Albánie je téměř absurdní. Množství svědků, včetně britských novinářů na místě svědčilo v Haagu, že Albánci zkrátka a dobře utíkali před bombami NATO, stejně tak pod nařízením UCK opustit domovy a odebrat se do Makedonie a Albánie. Nedávno bylo ze svých domovů vykořeněno asi 800.000 libanonských civilistů během 34 denní války mezi Hizballáhem a Izraelem. Byli deportováni, nebo utekli před izraelskými bombami, stejně jako před boji v jižním Libanonu?

Srbové byli v Kosovu vystaveni etnickým čistkám po pět století během Osmanské říše, za Rakousko-uherské říše, za vlády Hitlera/Mussoliniho, komunistického diktátora Tita a naposledy během vlády OSN/NATO. Albánský terorismus lze vystopovat už v roce 1912, kdy srbští vojáci osvobodili Kosovo od Osmanské říše. Během 2.světové války se albánský Balli Kombetar a 21. Waffen SS divize Skanderberg dopustily nemilosrdné perzekuce Srbů, kdy jich 10.-20.000 zabily a 100.000 až 120.000 etnicky vyčistily. Nastala masivní kolonizace Kosova Albánci, která pokračovala během komunistické diktatury. Albánci vyrovnali jejich „výkon“ z 2.světové války a během nynější vlády KFOR/UNMIK zavraždili 3.000 Srbů a příslušníků dalších menšin (chybějící jsoupředpokládaně mrtví). 230.000 lidí bylo etnicky vyčištěno a vykořeňování křesťanství pokračovalo zničením 150 srbských kostelů a klášterů, zatímco bylo postaveno na 200 mešit. Měly by být všechny tyto skutečnosti ignorovány?

Albánští teroristé okamžitě reagovali na Ahtisaariho prohlášení hozením bomby v Kosovské Mitrovici, kde zranili devět lidí – sedm nevinných srbských obyvatel, holandskou těhotnou ženu a britského policistu. Koštunica i Tadič útok rázně odsoudili. Za posledních šest měsíců bylo zaznamenáno přes 70 útoků na Srby. Nezodpovědné chování a krytí těchto zločinů ze strany UNMIK/KFOR a stejně tak lidí jako je Ahtisaaripodněcuje Albánce, aby je páchali.

Kofi Annan a RB OSN neměli nikdy Ahtisaariho jmenovat. Jeho diplomatická kariéra svědčí o jeho podpoře muslimů. Společně s bývalým ruským ministrem zahraničíČernomyrdinem přesvědčil Miloševiče kapitulovat bez poskytnutí účinných záruk pro kosovské Srby, když srbská armáda ustupovala a teroristé z UCK začali vraždit a etnicky čistit bezmocné Srby a jiné menšiny. Následně se stal prezidentem nejvíce „srbofóbní“ organizace na planetě – Mezinárodní krizové skupiny (International Crisis Group – ICG), která celá léta bojovala za albánský separatismus. Velice nedávno se na něho obrátil izraelský ministr zahraničí Tzipi Livni s požadavkem, aby vyjednal vysvobození izraelských vojáků ze zajetí Hamásu. Ahtisaari je brán jako význačný expert na muslimské záležitosti a jednání. Má prý dobré kontakty s katarským šejkem Yusufem Al-Qadarawim, rádcem muslimského bratrstva a uznávanou náboženskou autoritou, který říká, že je povinností muslimů stát se živými bombami v Izraeli a Iráku, a který při projevu na islámské konferenci v Ohiu v roce 1995 řekl: „podrobíme si Evropu, podrobíme si Ameriku, nikoliv mečem, ale skrz dawah“ (obracení na víru).

Jsou zde malé pochyby, že Ahtisaari porušil svůj mandát, je v konfliktu s mezinárodním právem, demokratickými hodnotami a historickými fakty. Jeho bezúhonnost jako zvláštního pověřence OSN nyní byla kompromitována a to nemůže být dobré pro spravedlivé řešení kosovské záležitosti. Pro Bělehrad je zřejmě obtížné žádat odstraněníAhtisaariho. Možná by to měly v RB OSN požadovat Rusko a Čína. Nejvíce to určitě poškozuje pověst Kofiho Aannana a z tohoto důvodu byl měl být první, kdo přijde s jeho jednoduchým vyhozením po oznámení Rady bezpečnosti. Rusko by mělo navíc podnítit záležitost v Kontaktní skupině, která se setká 10.-11.září v Sofii.

Messin, 14.9. 2006 ZDROJ