Specializovaný soud v Haagu, který se má zabývat válečnými zločiny takzvané Kosovské osvobozené armády (UCK/KLA) v Kosovu opět čelí starým problémům s ochranou svědků.
Předsedkyně soudu Ekaterina Trendafilová na důvěrném brífinku před evropskými diplomaty varovala před zvýšeným úsilím zabránit soudnímu řízení, včetně procesu s Thacim, které vychází přímo z Kosova.
Podle předsedkyně soudu již byly učiněny pokusy zpochybnit zákon z roku 2015, podle kterého byl soud zřízen. Dále byla zaznamenána snaha buď omilostnit osoby odsouzené za trestné činy, či dokonce plán na přesun celého soudu, včetně rozsáhlé dokumentace z Haagu do kosovské Prištiny.
To byl podle Trendafilové samozřejmě ohrozilo život, bezpečnost a zabezpečení lidí, kteří se soudem mají, či budou ochotni spolupracovat.
Předsedkyně soudu tedy kvůli ochraně svědků vyzvala evropské státy, aby zvážily „komplexní dohody o spolupráci“, které by umožnily přemístění svědků a jejich rodin do Evropy.
„Bez těchto dohod bude v některých případech velmi obtížné, ne-li nemožné zajistit, aby svědectví bylo možné vydávat svobodně a bez obav,“ uvedla Trendafilová, která je bulharské národnosti.
Mluvčí Specializovaného soudu v Haagu řekl Euronews, že brífink byl důvěrný, přepis byl rozeslán náhodně a byl určen pro vnitřní použití diplomatických misí.
Ožehavá otázka svědků
Vzhledem k době, která uplynula od spáchání trestných činů a nedostatku věcných důkazů se státní zástupci budou do značné míry spoléhat na očité svědky. Předpokládá se, že mnoho z nich se již přestěhovalo mimo Kosovo a někteří získají novou identitu.
Ochrana a přesídlení svědků byly jedním z klíčových důvodů, proč byl speciální soud založen mimo Kosovo za účasti mezinárodních organizací, i když je součástí kosovského soudního systému. Předchozí procesy s UCK v Kosovu i u Mezinárodního trestního tribunálu OSN byly poznamenány zastrašováním i úmrtími svědků.
V některých případech se k nim i poté, co byli přemístěni, obrátili příbuzní, nebo jiní, kteří se je snažili přesvědčit, aby stáhli své původní svědectví.
Temný příběh svědka X
V září 2011 bylo v západoněmeckém Duisburgu nalezeno v parku oběšené tělo Agima Zogaje. Ukázalo se, že jde o významného „svědka X“, který měl již za měsíc svědčit v procesu proti bývalému veliteli kosovsko-albánské UCK Fatmiru Limajovi, ze kterého se v Kosovu později stal mocný politik. Svědek tedy nepřekážel a Limaj byl osvobozen. Rodina verzi o sebevraždě nikdy neuvěřila, navzdory tvrzení policie.
Zogaj se v Německu ocitl po letech perzekucí ze strany Limaje a jeho kumpánů. Věděl totiž o zločinech UCK opravdu hodně.
V roce 1998 se Zogaj chopil zbraní a připojil se k UCK. Od začátku si vedl podrobné záznamy o různých událostech v UCK. Protože byl považován velitelem Limajem za důvěryhodného, stal se strážcem v nechvalně známém místě Klečka, kdy byli zadržováni, mučeni a zabíjeni vězni UCK. Díky záznamům tak mohl soud získat přesná data o popravách a konkrétních lidech.
Jeho přiznání začalo popisem vražd dvou zajatých srbských policistů, kteří byli v místě drženi a na příkaz Limaje v dubnu 1999 popraveni. Poté, co řekl misi EU v Kosovu EULEX o místě popravy, byla přesně na tom místě nalezena dvě těla. Totožnost byla následně ověřena pomocí testu DNA. Pitva odhalila příčinu smrti: několik střelných zranění, opět v souladu s výpovědí svědka X.
Důkazy také ukázaly, že svědek X zabil dalšího Srba kosou. Pro tuto popravu odhalil dvě možná místa.
Vyšetřovatelé následně objevili masový hrob obsahující pět těl a čepel nože. Pitva dvou ostatků zjistila, že příčinou smrti byly „řezy do krku ostrým nástrojem“.
Svědek X také uvedl, že ostatní oběti byly střeleny do hlavy pomocí samopalu AK 47. Zapisoval jména a data narození zemřelých.
Těla byla nalezena na přesném místě, které popsal, zatímco jejich totožnost byla potvrzena testem DNA. Pitva ukázala, že tři z nich byli zabiti výstřely do hlavy.
Bývalý vězeňský strážce také vyšetřovatelům poskytl úřední dokumenty pocházející z vojenského soudu UCK, disciplinárních rozhodnutí, seznamu vězňů, dat uvěznění a propuštění, jakož i počtu vězňů zadržovaných ve věznici Klečka.
Spory s Limajem
Ve své poslední zvláštní poznámce svědek X píše, že měl po válce problémy s Limajem a jeho muži. Řekl, že ho Limaj nechal zavřít do psychiatrické léčebny, aby zfalšoval usvědčující prohlášení, které proti němu svědek učinil pro mírové síly KFOR.
Policejní razie provedená v rámci dalšího vyšetřování u Limaje doma v roce 2010 objevila u něho v ložnici lékařské záznamy svědka X.
Kromě Zogajova kooperativního svědectví je Limajova obžaloba z válečných zločinů na dalších výpovědích svědků, známých pouze jako svědek Y, svědek I, svědek A a svědek H, které podle obžaloby potvrzují všechny důkazy svědka X.
Záznamy byly po válce utajeny přede všemi, kromě svědka Y, kterému se X svěřil a požádal ho, aby v případě, že by se něco stalo, předal záznamy soudním orgánům.
Svědek řekl, že všechny notebooky uvnitř se záznamy ukryl do své matrace a pod několik polštářů.
Obžaloba uvádí, že vztah svědka X s Limajem a jeho skupinou se po válce změnil, zejména poté, co tribunál v Haagu začal vyšetřovat údajné válečné zločiny ve věznici Lapušnik proti Limajovi, Isakovi Musliovi a Haradinu Balajovi.
Po Limajově počátečním zatčení bylo svědkovi X řečeno, aby se nikdy nevracel do Kosova. Navzdory tomu se do Kosova vrátil a utajil své místo pobytu, aby se vyhnul kontaktu s Limajovou skupinou.
Důkazy ukazují, že na svědka X došlo k pokusu o atentát. V červnu 2009 byl postřelen a zraněn ve svém domě v Prizenu. V červenci 2007 zase našel v autě granát. Po tomto incidentu vydal prohlášení o svém vztahu s Limajem, jeho skupinou a všech výhrůžkách které dostal.
Řekl prokurátorovi, že Limajův bratr Demir ohrožoval jeho život i život jeho rodiny. Pokud by svědčil o tom, co viděl ve válce, Demir Limaj by ho „vyhodil i s rodinou do vzduchu“. Podobné hrozby přicházely i od jiných lidí.
Obviněný Limaj a jeho devět kumpánů se válečných zločinů dopustili ve vězeňských zařízení v obcích Klečka a Lipljan.
Podobně neslavně dopadli svědkové v kauze bývalého kosovského „premiéra“ Ramushe Haradinaje. Také on tak zatím unikl trestu za své zločiny. V jeho bohaté trestní minulosti lze nalézt i zprávu, kdy byl po jedné mafiánské přestřelce odvezen americkou helikoptérou na vojenskou základnu Bondsteel a následně k doléčení na americkou vojenskou základnu v Německu. Následně byl vyšetřovatelům OSN k němu zamítnut přístup. Ano, tak se Američané starali o „své“ lidi v Kosovu. Více o zločinech Haradinaje zde.
Messin
Zdroje:
https://balkaninsight.com/2011/10/20/how-witness-x-s-diary-unlocked-kosovo-s-klecka-case
https://balkaninsight.com/2021/03/08/new-court-faces-old-problems-in-protecting-kosovo-witnesses/