Po zatčení Radovana Karadžiče v červenci 2008 napsal Brendan O Neill článek, poskytující zásadní chybějící kus skládačky o tom, jak atlantické impérium spolupracuje s džihádisty: Bosnu.
Upozornil na skutečnost, že Amerika cvičí a vyzbrojuje vojenskou mašinérii, která používá mudžáhidy jako „úderné jednotky“. Autor připomíná pozoruhodnou paralelu mezi postojem ozbrojenců z Al-Kaidy a „liberálních jestřábů v redakcích po celé Americe a Evropě“.
Ve skutečnosti bylo mnoho mudžáhidů bojujících v Bosně inspirováno zjednodušujícím mediálním obrazem, vytvářeným všemi možnými liberálně levicovými novináři na Západě. Mnohé z výpovědí těchto arabských bojovníků prozrazují, že si odvážili jít do Bosny, protože „viděli v amerických médiích zprávy o znásilňovacích táborech“, nebo četli o „genocidě“ v Bosně a „táborech používaných srbskými vojáky k systematickému znásilňování tisíců muslimských žen“. Svatí válečníci se zdá pohnuli k akci na základě některých z ostřejších nepodložených reportáží z války v Bosně.
Západní liberálové i mudžahedíni se odvážili do Bosny v reakci na krizi své vlastní legitimity a při hledání smyslu sebe sama. Autor s odvoláním na několik zdrojů tvrdí, že Srbové jim poskytli příhodný obraz nepřítele, na něhož mohli promítnout všechny své zadržované frustrace, vztek a nenávist.
„Pro západní liberály (vlády a myslitele) i mudžahedíny se Bosna stala únikem z těchto drsných skutečností, místem, kde mohli bojovat snové bitvy proti zlu, aby se sami cítili dynamičtí a hrdinští, namísto postavení se skutečným problémům ve svých hnutích a politice v širším měřítku.“
Západní imperialisté a islamističtí džihádisté se v Bosně stali „super-moralizujícími, militaristickými a internacionalizovanými“ v důsledku jejich boje proti zlým Srbům. Dnes impérium a jeho spojenci obviňují Rusko z „revizionismu“, ale byli to právě oni, co se rozhodli pošlapat mezinárodní právo a existující pořádek vynalezením „humanitární“ války, „odpovědnosti chránit“ a oživili „koalici ochotných“ 200 let po Napoleonovi.
Pokud jde o islamisty, stali se mezinárodními, šířícími všude poselství džihádu – poháněnými ničím menším než válkami Washingtonu – od útoků v tanzanské Keni, přes 9/11 až po současný teror v Bruselu.
O Neill říká, že Karadžič je odpovědný za mnohé. Akceptuji to. Ale říká také, že démonizace Karadžiče a Srbů, a z ní plynoucí „rehabilitace západního militarismu a islámského radikalismu také měla velký podíl na destabilizaci mezinárodních záležitostí a zničila celé komunity.“ Jenom se zeptejte Afghánců, Iráčanů, Syřanů, Libyjců, Egypťanů, Kurdů…
Což mě přivádí k tomu hlavnímu, co tu zmiňuji celá léta. Připadá mi naprosto nechutné, že ti samí lidé, kteří rozhořčeně naříkají nad „genocidou ve Srebrenici“ se zdá si nikdy neuvědomují – nebo je jim to možná jedno – , že „Srebrenica“ byla od událostí z 11. září 2001 (9/11) použita k ospravedlnění smrti možná více než jednoho milionu muslimů při západních „humanitárních intervencích“.
Překlad Messin
Zdroj: http://grayfalcon.blogspot.cz/2016/03/karadzic-and-dogs-of-war.html
V souvislosti s odsouzením Radovana Karadžiče nabízím zatím dva starší články z mého webu:
Andy Wilcoxson: příprava dráhy pro Radovana Karadžiče
Nebojsa Malic: Radovan Karadžič, nejoblíbenější bídák