Tim Bissel, Liverse.com

Ústřední americká zpravodajská služba (CIA) podle několika investigativních zpráv médií i lidskoprávních organizací provozuje po celém světě řadu tzv. „černých míst“. Podle zpráv jsou tyto lokality tajnými vězeními, používanými k ubytování tzv. „ghost prisoners“(„vězňů-duchů“). Ti, kdo jsou posláni do těchto míst, jsou drženi v zajetí, aniž by byli obviněni z jakéhokoliv zločinu a nemají povolenu žádnou formu právní ochrany.

Tito tajní vězni jsou vystaveni tomu, co CIA nazývá „vylepšené taktiky výslechu“; většina ostatních tomu říká mučení. Metody CIA a jejích pracovníků „údajně zahrnují waterboarding, spánkovou deprivaci, ponižování, fyzické bití, elektrické šoky a horší věci.

Tyto tajné věznice, rozeseté po celém světě, mohou být nejděsivějšími místy na zemi.

10. Diego García v Indickém oceánu

Diego García je atol v Indickém oceánu ležící asi 1600 km jižně od Indie a 3200 km východně od Tanzanie. Místně náleží Spojenému království jako součást britského území v Indickém oceánu.

V letech 1960 až 1970 Velká Británie deportovala domorodce z atolu na Mauricius a Seychely s cílem umožnit Spojeným státům velkou námořní a vojenskou základnu nyní známou jako Camp Thunder Cove. Zařízení je nyní domovem pro zhruba 4000 vojáků z povolání a nezávislých dodavatelů.

I když Spojení království už dlouho tvrdí, že tajní vězni nebyli v Diego García zadržováni, v roce 2015 v rozhovoru s Vice News prozradil Lawrence Wilkerson (šéf štábu tehdejšího amerického ministra zahraničí Colina Powella), že osoby podezřelé z terorismu byly uneseny a dopraveny na základnu v oceánu kvůli speciálním výslechům.  Wilkerson uvedl, že to CIA udělala bezprostředně po útocích z 11. září 2001.

9. Výslechové středisko Temara v Maroku

 Výslechové středisko Temara se nachází v lese, 14 km od Rabatu. Zařízení je provozováno marockými vládními jednotkami, označovanými jako Direktorát pro dozor nad územím (DST).

V roce 2003 bylo Maroko vyšetřováno Výborem OSN pro mučení. OSN zkoumala důkazy předložené marockou vládou, jakož i Amnesty International. Jejich zjištění bylo, že ačkoliv se situace ohledně lidských práv v Maroku celkově zlepšila, v posledních letech došlo v severoafrické zemi také k nárůstu případů mučení.

Amnesty International v roce 2004 uvedla, že DST opakovaně a nehorázně porušuje lidská práva, a že mnoho z těchto činů se stalo v Temaře. Zpráva Amnesty International uvádí, že maročtí vyšetřovatelé opakovaně bili, ponižovali, mučili elektrickým proudem, pálili a simulovaně topili vězně v Temaře. Údajným cílem mučitelů z DST bylo získat doznání, či informace od zadržených, nebo je donutit podepsat písmem nebo otiskem palce prohlášení (o jehož obsahu zadržení nic nevěděli).

V roce 2010 Associated Press uvedla, že několik amerických činitelů potvrdilo, že zařízení bylo provozováno Marokem, ale financováno CIA. Maroko oficiálně existenci zařízení popírá.

8. Letiště Mihail Kogalniceanu v Rumunsku

Mihail Kogalniceanu je hlavní letiště pro jižní oblast Rumunska Dobrogea, nacházející se co by kamenem dohodil od turistických letovisek na pobřeží Černého moře. V roce 2015 letiště odbavilo 2.227 letů, zahrnujících více než 63.000 odbavených cestujících. Někteří nicméně tvrdili, že řada z těchto letů byla použita k dopravě tajných vězňů do a z tajného vězení v prostorách letiště.

Rumunsko tvrdí, že letiště Mihail Koganiceanu slouží pouze jako přestupní stanice pro vězně CIA a nikoliv pro skutečné zadržování, nebo výslechy. US Today nicméně v roce 2008 citoval nejmenovaného rumunského představitele, který tvrdil, že vojenská část letiště zahrnuje tři budovy, které byly pro rumunské úředníky přísně uzavřeny, ale navštěvovali je američtí agenti.

Další důkaz podporující roli letiště v zadržování CIA vzniknul v roce 2010, kdy týdeník der Spiegel uvedl, že Onyx – švýcarský satelitní monitorovací systém švýcarské rozvědky, zachytil fax mezi egyptským ministerstvem zahraničí a jeho vyslancem v Londýně. Komuniké popisovalo zadržení 23 iráckých a afghánských zajatců na letišti.

7. zadržovací středisko Green v Thajsku

Thajsko popírá existenci jakýchkoliv „černých míst“ na svém území a to navzdory několika zprávám popisujícím záhadné zadržovací zařízení Green, které naznačují, že může být umístěno nedaleko Bangkoku, nebo někde v severní provincii Udon Thani.

The Guardian v roce 2009 uvedl, že CIA sama přiznala zničení 92 nahrávek rozhovorů s podezřelými s terorismu, které byly natočeny někde v Thajsku. Ve zprávě se také tvrdí, že místo Green bylo trochu experimentální, kde CIA zdokonalovala svůj waterboarding (simulované topení) a další vylepšené techniky výslechu, které měly být později využity ve větších evropských zařízeních, které by agentura následně vybudovala.

Jedním z pokusných morčat CIA byl Abu Zubajda, saúdský občan zadržený v Pákistánu v roce 2002. Zubajda byl údajně topen tak silně, až z jeho otevřených úst stoupaly bubliny. V místě Green měl být také údajně zadržován domnělý strůjce útoku na americký křižník Cole – Abd al-Rahim al-Nashiri. Podle zpráv také podstoupil waterboarding, včetně vyhrožování análním stykem.

6. Camp Lemmonier Džibutsko

Džibutsko má pro americkou armádu velmi strategickou polohu. Je to především kvůli těsné blízkosti žhavých teroristických zón, jako jsou Somálsko a Jemen, stejně jako pirátů plného Adenského zálivu.  Na džibutském mezinárodním letišti v Ambouli se nachází Camp Lemmonier, americká námořní expediční základna.  Oficiálně tu sídlí bojová jednotka, která byla mobilizována během operace Trvalá svoboda, známé také jako Válka proti terorismu.

Neoficiálně je podle zprávy Al-Džazíry Amerika z roku 2015 džibutský Camp Lemmonier také černou dírou CIA, kde byly tajně vyslýchány, zadržovány a mučeny desítky podezřelých. Zpráva také uvádí, že místo bylo použito i nedávno v roce 2012 Obamovou administrativou, a to navzdory Obamově podpisu exekutivního příkazu, který od roku 2009 zakazuje používání černých míst CIA.

V roce 2015 odhalil The Intercept letecké záběry Camp Lemmonier, které ukazují, jak se základna, která je klíčovým místem pro vzlety bezpilotních letadel – dronů, neustále rozšiřuje.

5. Antaviliai Litva

Méně než 16 km od litevského hlavního města Vilnius je tajemná bývalá jezdecká škola v obci Antaviliai. Podle Washington Post byla v roce 2004 přeměněna na vězení CIA.  Zpráva dále uvádí, že místo bylo používáno k výslechům podezřelých z al-Kajdy, kteří byli zajati v Afghánistánu.

Pozemky s příslušenstvím byly zakoupeny v roce 2004 společností Elite LLC, se sídlem ve Washingtonu, DC. Místní lidé popsali, jak viděli americké dodavatele jak kopou kolem pozemku a údajně vytváří podzemní komplexy pod hlavní budovou. V roce 2009 řekli ABC News nejmenovaní bývalí zpravodajští agenti, že tajné středisko v Antaviliai bylo v provozu déle než rok, a za tu dobu jím prošlo nejméně osm osob podezřelých z terorismu.  V roce 2007 Elite LCC prodala pozemky litevské vládě a poté zmizela. Od té doby bylo místo využíváno k výcviku litevské bezpečnostní služby.

4. Americká válečná loď Ashland – různá místa

V roce 2008 napsal The Guardian, že podle lidsko-právní organizace Reprieve USA přiznaly nejméně 26.000 lidí v tajných věznicích. Organizace také zjistila, že USA provozuje flotilu „plovoucích věznic“, které zahrnují celou zeměkouli.  Výzkum Reprieve poukázal na 17 amerických válečných lodí, používaných jako černá místa CIA.

Mezi těmito loďmi byla USS Ashland, kotvící v doku na Whidbey Island, vážící 16.000 tun a měřící na délku 186 metrů. Na lodi je ubytováno 500 mariňáků. Organizace Reprieve se domnívá, že loď byla zapojena do série únosů spáchaných somálskými, keňskými a etiopskými silami kolem roku 2007.  The Guardian také uvedl, že Spojené státy již dříve přiznaly, že lodě USS Bataan a USS Peleliu byly také během let 2001 a 2002 používány jako vězeňské lodě.

John Walker Lindh, také známý jako americký Talibanec, je jedním z nejznámějších zadržených, který se plavil na tajné vězeňské flotile USA.

3. vesnice Staré Kiejkuty v Polsku

Vesnice Staré Kiejkuty je zakázaná vojenská zóna v severovýchodním Polsku, která byla během druhé světové války používána jako základna nacistické SS. V sedmdesátých letech byla oblast používána polskými zpravodajskými důstojníky, a to navzdory označení místa na mapě jako rekreačního střediska.

V roce 2008 odhalil BBC polský zdroj z tajné služby, že zařízení Staré Kiejkuty bylo používáno CIA k zadržování a vyslýchání „vězňů s vysokou hodnotou“. Podle zprávy BBC byl Khalid Sheikh Mohammed, takzvaný architekt útoků 9/11, vyslýchán v Polsku i na dalších místech. Více o tomto muži na Nevhodných zprávách naleznete například zde.(mess)

 

Bývalý polský prezident Alexander Kwasniewski v roce 2014 potvrdil, že během svého působení v letech 1995 až 2005 se Spojenými státy učinil dohodu o tom, že CIA bude provozovat černá místa na území Polska. Kwasniewski konstatoval, že memorandum USA ho informovalo, že se zadrženými by bylo zacházeno jako s válečnými zajatci a získají mezinárodně uznávaná práva, která souvisí s takovým označením. Podle zdrojů zpovídaných BBC je pravděpodobné, že prezident neměl tušení, co se ve skutečnosti děje na základně Staré Kiejkuty.

Nevhodné zprávy na téma tajného zařízení CIA zveřejnily sérii článků v rubrice Terorismus.  Tady jsou některé z nich:

 

Polsko se snaží oddálit přiznání o zapojení do tajných věznic CIA

 

Polsko u evropského soudu za umožnění mučení lidí unesených CIA

 

Polští politici v ustrašeném sporu o věznici CIA na svém území

 

2. Solný důl v Afghánistánu – „Salt Pit“

Solný důl, známý též jako Kobalt, je bývalá cihelna severně od Kábulu v Afghánistánu. V roce 2002 byl areál přeměněn na zadržovací středisko CIA, která na jeho stavbu vyčlenila 200.000 dolarů.

V roce 2012 popsal The Daily Beast Salt Pit jako „sadistickou kobku CIA“. Ve svém článku tehdy zkoumal úmrtí důležitého vězně, ke kterému zde došlo. Dne 20. listopadu 2002 zemřel na podchlazení Gul Rahman, poté co byl zbit, nahý a připoutaný k podlaze během mrazivé chladné noci.

V roce 2014 americká vláda odtajnila senátní zprávu o zadržování a programu výslechů CIA. Podle této zprávy nikdy nebyli žádní důstojníci CIA obviněni z trestných činů vztahujících se ke smrti Rahmana. Místo toho pět měsíců po jeho smrti, vedoucí důstojník CIA, který nařídil Rahmanovo připoutání, dostal odměnu 2.500 dolarů za „trvale vynikající práci.“

Ze 119 zadržených zjištěných ve zprávě amerického Senátu o mučení byla téměř polovina zadržována v Salt Pit.

1.Camp Eagle – Bosna a Hercegovina

V roce 2005, dva bosenští muži, Nihad Karsic a Almin Harbeus, promluvili v bosenské televizi BHTV o svém utrpení v Camp Eagle, poblíž Tuzly, nedaleko bosenské hranice se Srbskem. Oba muži uvedli, že byli násilně uneseni jednotkou bosenských vojáků, kterými pak byli obviněni z terorismu.

V Camp Eagle, na bývalé jugoslávské letecké základně, byli biti a obtěžováni, následně pak zadržováni a vyslýcháni Američany v civilním oděvu. Nakonec muže propustili a dostali náhradu 500 dolarů. Mužům také vyhrožovali a bylo jim řečeno, že mají zakázáno veřejně hovořit o tom, co se s nimi dělo.

Podle BBC v roce 2006, jmenovalo švýcarské vyšetřování tajných věznic CIA Bosnu jako jednu z mnoha zemí, které v partnerském vztahu s CIA tajně zadržovaly podezřelé z terorismu, spolu s Itálií, Švédskem a Makedonií. Tatáž zpráva zmiňovala Španělsko, Turecko, Německo a Kypr jako „místa zastávek“ a Velkou Británii, Portugalsko, Irsko a Řecko a jako “místa mezipřistání“ pro zadržované osoby, převážené do černých míst, jako je Camp Eagle.

Překlad Messin

 

Zdroj: http://listverse.com/2016/02/10/10-secret-cia-prisons-you-do-not-want-to-visit/